O fanoušcích současné architektury

"Jsou dva způsoby vzniku nového. Pomalý a rychlý. Tedy evoluce a přenos z kontextu do kontextu."
Jeff Kipnis

"Hlavně v názvu nesmí být slovo architektura, to by nikdo nepřišel, to každého odradí."
zaslechnuto v metru

"Byla jsem na jeho přednášce na Symposionu na GJK, na kterou jsem se dostala náhodou a nevěděla jsem, že bude mluvit o architektuře - to bych tam v životě nešla."
komentář pod videem mé přednášky Bourání klišé na youtube

Současná architektura má hrozně málo fanoušků. Nejen v Česku, ale po celém světě. Kdysi mě na to upozornil Jeff Kipnis. Říkal, že na jeho přednášky chodí pouze lidé nějak s architekturou spjatí (architekti, studenti, teoretici, novináři o architektuře píšící). Výjimku představovali dva lidé, kteří byli opravdu "pouze" fanoušci. Ale po několika návštěvách přednášek se rozhodli architekturu studovat a přešli tak na druhou stranu.

Historická architektura má fanoušků dost - říká se jim turisté. Ta současná nikoliv. Nemyslím si však, že je to její nižší kvalitou. Nemám zanalyzovány důvody tohoto stavu, ale za poslední dva a půl roku mám skvělé zkušenosti s přednášením pro ne-architekty. Hrozně rád přednáším a píšu o architektuře tam, kde ji nikdo nečeká. Proto mám radost, že články o architektuře v Lidových novinách vycházejí v příloze Relax, přesně tam patří. Stejně tak záložka "Architektura" na lidovky.cz, která se nachází mezi "Zajímavosti" a "Dobrá chuť", taky vynikající místo. Když jsou lidé nečekaně s tématem architektury konfrontováni, jsou většinou příjemně překvapeni, téma je zajímá, mají vynikající otázky a jdou doopravdy po podstatě věci.

Za svůj osobní úkol považuji mluvit o architektuře právě tam, kde to nikdo nečeká. Věřím, že to je nejefektivnější cesta ke zvýšení počtu fanoušků současné architektury, a tedy i k vylepšení životního prostředí, ve kterém momentálně žijeme.