Databáze českých a slovenských architektů v zahraničí po roce 1989

Výsledky ankety byly publikovány ve 4. čísle časopisu Era 21 (2010, téma Export/Import). Celkem se jí aktivně túčastnilo 57 respondentů. Díky moc za váš čas a vaše názory.

Chalpci a děvčata, časopis Era21 připravuje číslo s názvem export-import (letošní č.4). Rozhodli jsme se pro něj uspořádat databázi všech (ano všech, slyšíte dobře) českých a slovenských architektů, kteří působili v zahraničních kancelářích po roce 1989. Tato databáze bude tvořit podstatnou část čísla a bude graficky převedena do formy užitečného atlasu. Přikládám výzvu šéfredaktora časopisu Era21, Osamu Okamury (viz níže). Předpokládám, že se sejde stovky odpovědí. Aby nedošlo k nějaké mýlce, z hlavy vyjmenuji seznam lidí, od kterých rozhodně očekávám odpověď - jeho pořadí je čistě nahodilé (také viz níže). Termín pro odpovědi: 31.7. 2010 (což je více, než 14 dní). Na vyplnění vám stačí hodina, když o tom budete den před tím přemýšlet. Odpovědi prosím posílejte na email: adam.gebrian@gmail.com

Jakékoliv otázky prosím řešme skrze komentáře pod článkem.

A nyní klíčová otázka. Proč byste měli takový dotazník vyplnit? Existuje řada důvodů pro a řada proti, ale budu opravdu moc rád, když to uděláte. Když hledáte práci, o přijetí rozhoduje nejvíce vaše portfolio, ale ještě důležitější je správný čas podání žádosti. To se nedozvíte z webu, ale jedině od lidí, kteří již v kanceláři pracují a kteří vám mohou říci: kdy žádost poslat, komu přesně, eventualně ji mohou vytisknout a s krátkým doporučením přímo předat zodpovědným lidem. Sám jsem to pro jiné udělal více než několikrát a mnohokrát požádal své kamarády, aby to udělali pro jiné. Tím, že na dotazník odpovíte, riskujete, že se na vás budou obracet jiní lidé s žádostmi o pomoc. Ale rovněž dostanete k dispozici databázi lidí, na které se obrátit. Pokud nechcete odpovědět na všechny otázky databáze, odpovězte alepoň na některé. Každopádně je třeba vyplnit prvních 7.

Formulář we wordu ke stáhnutí zde:
http://www.ag-ent.cz/era21_formular.doc

Vážení architekti/-ky,
připravujeme číslo architektonického časopisu Era 21 na téma "export-import" - o zahraniční a přeshraniční praxi českých a slovenských architektů/-tek. Za tímto účelem se snažíme vyhledat a kontaktovat všechny architekty/-ky působící v zahraničí od roku 1989, se zvláštním důrazem na současnou situaci. Prosím pokud se vás toto týká, máte chuť se podělit s kolegy o své zahraniční zkušenosti a představit svou aktuální praci, prosíme o vaši spolupráci a kontakt. Pokud znáte další architekty-krajany v zemi vaseho působení, prosíme též o přeposlání této výzvy ke spolupráci.

Požadované údaje:

01./ Jméno, příjmení:
02./ Absolvovaná architektonická škola:
03./ Rok absolutoria:
04./ Země a město(a) působení:
05./ Roky působení (od-do):
06./ Jako architekt: v rámci kanceláře (jméno studia) / vlastní studio.
07./ Kontakty: e-mail, příp. telefon a www. (jak na vás, tak na kancelář)

Zásadní realizace (na kterých jste se podílel/-a):

Proč jste odešel/-a do zahraničí?
Jak jste si vybíral/-a zemi vašeho působení?
Jakým způsobem se vám práci podařilo získat? (prostou žádostí - emailem, poštou, skrze inzerát, kamarády - prosím popište)
V čem se pojetí architektury či práce architekta v této zemi odlišuje?
Na jaká specifika byste architekty-kolegy určitě upozornil/-la?
Doporučil byste práci v této zemi svým dalším kolegům architektům?
Co zahraniční zkušenost přináší/přinesla pro vaši osobní praxi?
Udržujete kontakty s českou/slovenskou odbornou scénou a jaké?
Plánujete návrat (či jste se již vrátil/-a) a proč?

Pokud jste působili v několika kancelářích a v několika zemích, vyplňte prosím každou zvlášť. Word dokument, který zašlete, nazvěte vaším jménem.

Prosíme o přiložení 1-3 ks jpg foto náhledu (do 500 kB) vaší aktuální práce.
Na základě vámi zaslaných informací, vás budeme dále kontaktovat s upřesněním možného výstupu pro náš časopis. Přiložte prosím rovněž vaši portrétní fotografii ve formátu 4,5cm (na výšku), 3,5cm (na šířku), 300 dpi.
Osamu Okamura

Seznam lidí, od kterých rozhodně očekávám odpověď a zároveň je prosím o rozeslání dalším lidem, kterých se to týká:

01. Tomáš Amtmann
02. Peter Stec
03. Tomáš Král
04. Irena Šebová
05. Jan Magasanik
06. Kristina Magasaniková
07. Jaroslav Hulín
08. Jaroslav Mach
09. Martin Hejl
10. Richard Heger
11. Veronika Hegerová-Bartošová
12. Veronika Nebesářová
13. Petr Štefek
14. Pavel Nasadil
15. Bára Šafářová
16. Kazi Císařová
17. Krištof Hanzlík
18. Juraj Calaj
19. Ondřej Busta
20. Helena Busta
21. Jan Goebel
22. Bronislav Stratil
23. Marek Přikryl
24. Jakub Chuchlík
25. Ondřej Tichý
26. Eliška Kosová
27. Tomáš Žáček
28. Jan Kadlas
29. Martin Hrdina
30. Matúš Vallo
31. Oliver Sadovský
32. Jakub Hlaváč
33. Eva Hendrychová
34. Martin Hilpert
35. Štěpán Tláskal
36. Martin Sviták
37. Zdena Němcová-Zedníčková
38. Radek Brunecký
39. Irena Hrabincová
40. Pavel Hladík
41. Jakub Klaška
42. David Marek
43. Lenka Leššová
44. Jan Schindler
45. Martin Kaftan
46. Jiří Pavlíček
47. Matěj Hošek
48. Pavel Nalezený
49. Tomáš Horalík
50. Michal Krištof
51. Lukáš Ťupa
52. Aleš Šedivec
53. Barbara Zavarská
54. Peter Serfozo
55. Martin Kropáč
56. Zuzana Talašová
57. Tomáš Rousek
58. Maria Derevencová
59. Martin Gallovský
60. Jan Tupek
61. Markéta Němcová
62. Adam Gebrian
63. Igor Marko
64. Marie Davidová
65. Eva Cmarová
66. Linda Novotná
67. Štěpán Toman
68. Petra Čížková
69. Jiří Richter
70. Martin Čeněk
71. Michal Šištik
72. Antonín Matějovský
73. Josef Musil

Postupně budu tučně vyznačovat ty, kteří už odevzdali. Díky moc!

Na spousty dalších jsem zapomněl a další spoustu neznám, ale to neznamená, že bychom od nich vyplněný formulář nechtěli, právě naopak.

Závěrem: Díky moc předem za váš čas a úsilí, pevně věřím, že to bude stát za to.

SuMo 04 / Sebepropagace, aneb "pryč s falešnou skromností"

"I wish people would love everybody else the way they love me. It would be a better world."

What is your favorite object? "A mirror."
Muhammad Ali (oba citáty)

"This is not about me. It's about you."
Barack Obama (během kandidatury na prezidenta)

Ve výtvarné výchově, v 1. třídě základní školy mi spolužačka Pavla ukázala svou kresbu. Se slovy: "Tohle se mi moc nepovedlo, co?" Reagoval jsem podle svého nejlepšího vědomí a svědomí: "To máš pravdu, to se ti vážně nepovedlo." Hrozně jsem ji tím naštval, ještě než utekla, zakřičela: "Jak to? Vždyť je to krásné." Opravdu jsem tehdy nechápal, že svou úvodní otázkou vyžadovala pochvalu. A odmítám to chápat do teď. Pokud byla se svou kresbou spokojená, ocenil bych, kdyby řekla: "Myslím si, že jsem nakreslila krásný obrázek. Co si myslíš ty?"

Ke čtvrtému dílu SuMo mě přivedla Karolína Jirkalová. Ve svém článku o Městských zásazích pro Art&Antiques zmínila, že vystavení hotelu od A69 (na jehož návrhu jsem se podílel) "zavání sebepropagací" - nebudu vysvětlovat, jak k vystavení tohoto projektu došlo, vzhledem ke zbytku článku je to irelevantní. Obě dvě slova mají zjevně negativní význam. Místo zavání je možné dosadit smrdí, a sebepropagace, tak tam je to přeci úplně jasné. To žádný slušný člověk neudělá. Alespoň podle mínění spousty lidí v Česku. Mně to ale jasné není.

Vyměnili jsme si pár emailů na toto téma. Napsal jsem jí, že mě to mrzí, protože jsem měl pocit, že se známe dostatečně dobře, aby věděla, že Městské zásahy Praha 2010 nevznikly jako záminka k mé "sebepropagaci". Její reakce pro mě byla zajímavá. Cituji: "K té sebepropagaci - asi bych to tak neformulovala, kdyby mě to v souvislosti s tvými výstupy nenapadlo uz poněkolikaté. Ať už jsou to tvé články v Eře, nebo text v katalogu SIALu. Asi si to neuvědomuješ, ale může to být (a nekterými i je) vnímáno dost negativně. Já jako novinář tomu docela rozumím, je to svého druhu poctivost - vycházíš z vlastní zkušenosti, mluviš o projektech, na nichž jsi spolupracoval, o lidech, jak jsi je potkal. Ale je tam pak možná přiliš mnoho o tobě." *

Je pravda, že jsem na podobný problém narazil s šéfredaktorem Ery21 - Osamu Okamurou. Několikrát mi vytknul, že v teoretickém textu, ve kterém popisuji projekty jiných autorů, uvádím i svoje. A že se to nehodí.

Žijeme ve zvláštní zemi. Když vám někdo řekne, že už si fotbal párkrát s kamarády zahrál, můžete se vsadit, že je to minimálně člen širšího reprezentačního kádru. Když vám naopak řekne: "jasně, fotbal hraju fantasticky, jsem v něm úplně nejlepší" znamená to, že ho nejspíš nikdy nehrál. V USA jsem se setkal s opačným přístupem. Když vám někdo řekl, že je v něčem skvělý, tak to tak bylo. A když řekl, že to neumí, ukázalo se, že to doopravdy neumí. Myslím si, že by nám více této upřímnosti prospělo. Nebát se mluvit o tom, kdo jsme, co chceme, co děláme, o co se snažíme, co umíme a neumíme. Samozřejmě, že je dobré mluvit, psát a přemýšlet o jiných věcech a problémech, ale tabuizovat vlastní já mi připadá úplně nesmyslné.

Závěrem jedno vyznání. Baví mě pomáhat jiným lidem. Baví mě podílet se na projektech, kterým o něco jde. Udělám vždy maximum pro to, abych je mohl podpořit. To je moje hlavní motivace. Co z toho mám já, je mi srdečně jedno. Nezabývám se tím. Nikdy jsem do žádného projektu nevstupoval s myšlenkou, "jestli se mi to vyplatí". A nikdy jsem tohoto přístupu nelitoval. Netrávím čas přesvědčováním ostatních, že tomu tak skutečně je, a že na prvním místě není můj vlastní prospěch. Už nějakou dobu vím, že to (zvláště v Česku) není úplně normální. Ale odmítám se za to omlouvat, nebo měnit.

* Doufám, že se Karolína nebude zlobit, že zde bez jejího svolení publikuji část soukromé korespondence. Pokud ano, omlouvám se předem. Ale myslím si, že to není nic urážlivého vůči ní. Naopak, považuji její dopis za námět na zajímavé a důležité téma. Nebýt jí, tento text by nevznikl. Za její reakci děkuji.