“For most of us, design is invisible until it fails.”
Bruce Mau
Často (a rád) o sobě tvrdím, že nesnáším design (v českém slova smyslu, ne anglickém). Nejsem si úplně jist proč (jeden z důvodů je určitě názor, že je mu na rozdíl od architektury věnováno až příliš mnoho pozornosti), ale je to tak. Věřím na neviditelnost designu a částečně i architektury. Nevšímám si toho, co je uděláno funkčně a krásně, naopak chyby mě vyrušují. Napadlo mě prověřit tento fakt vysypáním a rozložením obsahu vlastních kapes na stůl ... no, a moc se to nepotvrdilo, spíše naopak. Došel jsem k závěru, že věci, které nosím u sebe, které používám každý den, tak na jejich konkrétním vzhledu, chcete-li designu, mi extrémně záleží. Přesný opak, než u těch ostatních. Čím dál častěji sleduju, jak s rozvojem technologií si vytváříme i ve městě vlastní virtuální prostředí, jehož přímým důsledkem je čím dál větší zanedbávání toho společného (skutečného).
A ještě jsem z té fotky pochopil, že mám rád jednobarevné věci. Není nad vizuální analýzu sebe sama.
jo, zajímavý. A co to LOMO, to tuhle volovinu opravdu používáš každý den? Nedal jsi to tam jenom proto, aby fotka byla zajímavější? A nesmějou se ti drsňáci v hospodě, že máš červený hodinky? Osobně desing také moc rád nemám, asi z důvodu že je teďka tak IN mj. mezi lidmi z uměleckejch oborů. Jó škoda, že takhle in není architektura (možná proto, že tu si nekoupí na ebayi). Čili myslím že náš názor na desing je v zásadě podobný.
OdpovědětVymazat