"Jen velmi povrchní lidé nesoudí druhé podle vzhledu."
Oscar Wilde
Clouseau:
Listen to me, Hercule, and you will learn something. Now then, the facts in this case are: the body of the chauffeur was found in the bedroom of the second maid. Fact! Cause of death: Four bullets in the chest. Fact! The bullets were fired at close range from a .25 caliber Beretta automatic. Fact! Maria Gambrelli was discovered with the murder weapon in her hand. Fact! The murder weapon was registered in the name of the deceased, Miguel Ostos, and was kept, mind you, in the glove compartment of the Ballon Rolls-Royce. Fact! Now then, members of the household staff have testified that Miguel Ostos beat Maria Gambrelli frequently. And now, finally comes the sworn statement of Monsieur and Madame Ballon, as well as all the members of the staff, each of them with perfect alibis. Now then, Hercule, What is the inescapable conclusion?
Hercule LaJoy:
Maria Gambrelli killed the chauffeur.
Clouseau:
What? You idiot! It's impossible.
Hercule LaJoy:
How do you know that?
Clouseau:
Instinct!
Povrchní. Slovo, které mě dlouhodobě fascinuje. Je opakem slova hluboký, hloubkový. Hluboká znalost (moudrost), prosím, to je něco jednoznačně pozitivního. Spojená s mnoholetou zkušeností, s promýšlením různých protichůdných aspektů. Vytvořená pomalostí a komplexností myšlení. Doplněná o různé způsoby získávání, zkoumání a nazírání informací. Vycizelovaná v utkání s protichůdnými názory mnoha jiných lidí. Zocelená kritikou.
A teď povrchnost. Rychlá, jednoduchá, jednoznačná, relativně pohodlná, nekomplexní, upřednostňující jeden náhled na úkor druhých, absolutně nevyvážená, možná nespravedlivá. Častokrát označována jako nedospělá.
Má vůbec právo na existenci? Má nějaký smysl? Může svému protipólu (hlubokosti) něčím přispět? Je vhodné jí vyčítat její základní vlastnost? Tedy, povrchnost? Že je opakem "hluboké znalosti"? Může si povrchní člověk uvědomovat, že je povrchní?
Nejčastější výtka, kterou jsem zaznamenal od studentů architektury při závěrečných odevzdáních jejich prací zní takto: "Jak si vůbec dovolujete kritizovat můj výtvor, na kterém jsem intenzivně pracoval půl roku, když jste věnoval jeho pochopení pouhých 5 minut?"
Myslíte si, že to nejde? A na okraj poznamenávám, že mě nikdy nikdo v životě nenařkl z povrchní pochvaly. Nikdy mi žádný student nevynadal takto: "Jak si dovolujete moji práci chválit, když jste jejímu pochopení věnoval tak málo času?" Je to jako s dotazníky. Odpovězte ano, nebo ne. Pokud zaškrtnete ne, uveďte důvod. Sakra, proč neuvádíme důvody pro ano?
Tak, a tím jsem se dostal úplně jinam, než jsem na začátku chtěl. A vůbec mi to nevadí.
Myslím, že dochází k mýlce mezi povrchností a schopností vstřebat informace. Pokud se dívám na výtvor a vidím, že je špatný, není povrchní to o něm říci. Pokud se na výtvory dívám často, vypěstuji si schopnost je "prokouknout" rychleji. Nejde o čas, ale o hloubku pochopení.
OdpovědětVymazatPak tu jde i o opakující se prvky začátečníků. Které mu připadají jako dobrý nápad, když je však vidím každou chvíli, nepřipadnou mi nijak zvláštní.
Povrchnost by dle mne v tomto případě byla, kdybych zamítl něčí práci z neobjektivního důvodu. Prostě protože dávám přednost jiným řešením a nevidím důvod diskutovat, či snažit se pochopit myšlenku tvůrce myšlenky. Tudíž odmítám pochopit hloubku výtvoru, prostě proto, že bych to udělal jinak. Pokud myšlenku chápu, jenom je z mého pohledu špatná, nejde o povrchnost. Neznamená to však, že mám pravdu.
Povrchnost je dle mne důležitá. Povrchnost má motivovat k hlubějšímu uvažování. Abych slupku odloupl, musí mne přiměřeně motivovat. Kdyby člověk vše posuzoval do hloubky, nemohl by se v žádném směru soustředit dostatečně a s trouchu narcismu by se z něj stal náš pan prezident. Otázkou je, kdy si může člověk luxus povrchnosti dovolit?
Nemyslim si, ze tvrzeni toho, ze kdyby clovek vse posuzoval do hloubky, nemohl by se v zadnem smeru soustredit dostatecne, je zrovna pravdive. Je pravda, ze snazit se o to pohlizet na vse "do hloubky" je vcelku utopie, takovy nedosazitelny cil. Clovek (kritik) se muze pouze pokusit o to co nejvice se priblizit one zminovane "hloubce". Na druhou stranu povrchnost neni zpusob, jakym by se melo hodnotit dilo. Kazdy ma pravo vyjadrit svuj vkus nebo spis nazor stylem libi/nelibi, ale takove "hodnoceni" je dle meho spise osobni nazor, nez kvalitni kritika. Souhlasim ze povrchnost ma motivovat k hloubejsimu uvazovani, predevsim pak nadmira povrchnosti. Zaverem jen takova osobni myslenka (=iluze?), myslim si, ze prave architekti jsou (anebo by meli byt) prave lide jdouci co nejdale ve smyslu hlubsiho uvazovani a uvedomeni si souvislosti.
OdpovědětVymazatPoznámka k iluzi. Co myslíte, nabízejí architekti společnosti tuto svoji schopnost? Mají ji? Vědí ostatní, že ji mají, nebo přesněji, že by ji měli mít? Vyžadují ji po nich? Osobní poznámka k posuzování věcí do hloubky ... tu jsem měl naposledy ve škole. Půl roku na jeden, jediný projekt, navíc díky stipendiu, nerušený hledáním obživy. Od té doby už jsem tu příležitost nikdy neměl.
OdpovědětVymazatPokud mate na na mysli zdali maji architekti schopnost hlubsiho uvazovani, tak odpovim ze nevim, urcite spicky jako pan koucky, pleskot a dalsi ji asi maji, tezko by se dostali tam kde jsou. Ono je to slozitejsi, proziravy clovek se asi nebude mit k tomu aby o sobe rekl ze je povrchni. Laicka verejnost (a pripadni klienti architektu) si myslim neuvedomuje moc casto ze prace architektu neni prace stavaru (aspon tak to vidim ja) a tudiz by u architekta meli vyzadovat urcitou promyslenost a hloubku idee (tim nenapadam stavare, urcite existuje spousta stavaru schopnych hlubsi myslenky nez nekteri architekti). Zaroven mi ale prijde, ze ona snaha o hledani hlubsich vyznamu by se mela podnitit asi vice pri studiu architektury. Tim narazim na vasi poznamku o nedostatku casu na promysleni a posouzeni do hloubky uz za skolnich let.
OdpovědětVymazat