CONTACT

6/27/2010

SuMo 06 / Schopnost změnit názor


"Je třeba často větší odvahy k tomu svůj názor změnit, než za ním pevně stát."
Friedrich Hebbel

"Názory nemění jen blbci."
Brigitte Bardot

Dnes jsem chtěl napsat článek o konstruktivní kritice a jejím nedostatku v Česku. A také o neexistenci konstruktivního chválení, kterého je ještě méně. Ale změnil jsem názor a uvědomil jsem si, že těmto textům musí předcházet text o "schopnosti změnit názor, o schopnosti uznat chybu". Protože pokud touto vlastností nedisponujeme, je nám kritika (v jakékoliv formě) úplně k ničemu. Schopnost změnit názor. Vypadá to naprosto samozřejmě a přitom je to tak těžké. Na internetu zvlášť. Nedávno jsem si uvědomil, že málokdy v diskusi zaznamenám následující vývoj:

1. Otázka
2. Odpověď
3. Poděkování za vysvětlení + doplňující otázka (poděkování proto, že odpovídat není samozřejmost)
4. Další odpověď
5. Opět poděkování a eventuální shoda, či neshoda. Vzájemné obohacení o nové informace.

Většinou vypadá takto:
1. (Naštvaný) komentář
2. (Stejně naštavná) reakce na komentář
3. Zopakování původního komentáře jinými slovy
4. Zopakovaná reakce
5. Obě strany se rozcházejí, aniž by se cokoliv dozvěděly. Jen si potvrdily svou vlastní "pravdu".

Když se na oba seznamy podíváme, zjistíme jeden zásadní rozdíl. Ten první začíná otázkou a nikoliv komentářem. Na zahraničních školách jsem se zúčastnil stovek přednášek, které vždy končily diskusí. Moderátor, organizátor vyzval k pokládání otázek, nikoliv k pokládání komentářů. Když se to někdo snažil nedodržet a na nic se zeptat nechtěl, přišel o slovo. Měli bychom se naučit častěji pokládat otázky a být připraveni na to, že odpověď nebude odpovídat našemu původnímu předpokladu. Vždy má smysl klást otázky, na které neznám odpověď. Opačně to neplatí.

Na změně názoru není nic opovrženíhodného. Naopak. Změna názoru neznamená porážku. V diskusi nejde o prohru, nebo o výhru. Výhrou je něco se dozvědět, ne umlátit druhou stranu argumenty.

PS
Schopnost změnit názor není žádný vrozený talent. Je to těžce vytrénovaná vlastnost. Osobně s tím mám velké problémy od dětství, ale uvědomuji si to a systematicky trénuji. Každý den.

13 komentářů:

  1. Vy nás ale zásobujete, pane Karfík!?

    OdpovědětSmazat
  2. Jj, a taky je zajímavý fenomén, že se lidi ze záhadných důvodů neradi podepisují, a ty druhé to ze záhadných důvodů zcela irituje.
    Jsem zvědavý na váš budoucí text o kritice. Poděkovat a pochválit je zajisté dobré, ale ve vlastní kritice jsou podstatné jen argumenty a podobně dobře vyargumentované reakce, ať milé či nemilé, to už závisí na typu problému. A asi by se nemělo mluvit sprostě.

    OdpovědětSmazat
  3. Chtěl bych se zeptat na dvě věci:
    1/ Proč je komentář ze zásady špatně? Myslím, že může rozvinout nebo upřesnit obsah článku, upozornit na chyby atd...Problémem internetové diskuze je především neochota přispěvatelů diskuzi vést. Většinou se jedná o naštvané reakce, jak popisuješ...a např. na blogu Respektu se dá smysluplná diskuze vést poměrně snadno.
    2/ Proč je tedy pod tímto článkem kolonka "přidat komentář" a ne "položit otázku"? :)

    OdpovědětSmazat
  4. Na bod 2 jsem myslel, když jsem to psal ... Škoda, že je to standardní blogovací systém, jinak bych si to hned upravil ... právě na "položit otázku". Položit otázku vyžaduje (většinou) větší usilí a zájem, než napsat komentář. Proto mě zajímají otázky mnohem více. Mám s nimi lepší zkušenosti, než s komentáři. Většina komentářů nevyžaduje odpověď a tím pádem neslouží jako podklad k diskusi. Otázka vede k diskusi vždy.

    OdpovědětSmazat
  5. Adame asi i docela dobře chápu, že se vám nelíbí ta poměrně silná a kritická reakce na výsledky v Ostravě. Ale udělat z toho uzávěr, že veřejnost ať laická nebo odborná se může uctivě zeptat, ale ne prezentovat protinázor na který by ráda znala fundovanou odpověď, by bylo myslím chybou. Mě by skutečně zajímalo:
    1. když není shoda na základní charakteristice města, jak je pak možno se shodnout na výsledcích soutěže?
    2. proč považujete rozvolněnost Ostravy za pozitivní? Je podle vás desurbanizovaný koncept města stále aktuální?
    3. proč je uveřejněný procedurální protokol a memorandum, ale dosud nejsou uveřejněná hodnocení poroty k jednotlivým návrhům?
    4. neobáváte se, že odsuzování veřejnosti za kritické připomínky může vést k faktickému setrvání architektů mimo demokratické procesy?
    Často jsme zaskakováni těžko pochopitelnými rozhodnutími vlády a ministerstev a u veřejných soutěží je to docela podobné. Myslím, že ostražitost veřejnosti je spíše chválihodná.

    OdpovědětSmazat
  6. Zdravím vás Tomáši. Posílám obsáhlou odpověď: Ad reakce. Není tomu tak. Myslím, že ta reakce není ani moc silná, ani moc kritická. Naopak, osobně jsem zaznamenal spousty pozitivních reakcí, naštěstí od lidí, kterých si vážím. Texty, které se zde snažím shromažďovat mají obecnější charakter. Text "Schopnost změnit názor" se netýká Ostravy. Na přeskáčku na vaše otázky. Bod 3. Ocenění a odměnění mají svá hodnocení na stránkách organizátora soutěže. Proč tam nejsou i další tři finalisté, nevím. Ad 4 / neobávám. Ad 2 / To je na delší povidání a bez obalu přiznávám, že vás nepovažuji za partnera do této diskuse. Ale krátce, ano tzv. "desurbanizovaný" koncept je nejen stále aktuální, ale aktuálnější než kdy jindy. Veškerá nová města mě o tom přesvědčují. Řídkost zástavby, kterou vy nazýváte "desurbanizací" má obrovské množství kvalit a řadu nevýhod, asi stejně jako vysoká hustota zástavby. Všechny vaše komentáře a reakce týkající se tohoto dokazují, že svůj názor máte utvořen a o jeho správnosti jste přesvědčen. Odkážu vás na jeden text, jmenuje se Liteness a začíná na straně 32 (končí na 73) v knize FARMAX od MVRDV. Ad 1 / nevím proč by měla panovat shoda - jak nad městem, tak nad soutěží. Osobní poznámka závěrem, bez urážky: Když sleduji vaši komentátorskou činnost, působí na mě takto: Máte konzistentní názor, který aplikujete na vše, na co narazíte. Přiznávám se, že mi není jasné proč to děláte. Ten názor se nijak nevyvíjí a myslím si, že není opřen o aktuální světové dění (řekněme posledních 20 let) a tedy diskuse s vámi není moc přínosná. Vše máte tendenci extremizovat. Když je hustota dobře, musí být řídkost špatně. Když je kontextuálnost správně, musí být autonomnost nesprávná, atd. Mějte se dobře a nezlobte se, když nebudu na vaše další otázky reagovat. S přáním všeho nej,
    a.

    OdpovědětSmazat
  7. Adame, z úsečnosti vašich předchozích reakcí jsem nevůli k diskuzi cítil. Ano mám svůj kontextuální názor relativně pevný a protože v naší postotalitní uniformitě se citlivost k městu a krajině moc nenosí, tak se ho snažím jako jeden z mála veřejně diskutovat a tím vlastně i propagovat. A asi i vám na vzdory, narážím na neochotu vašeho typu, do diskuze nejdete, střety názorů vás odrazují, vlastní názor neřeknete a když, tak neodargumentujete, raději mne odkážete na cizojazyčný čtyřicetistránkový text vaší oblíbené kanceláře. Mrzí mne, že mi vkládáte do úst vaše osobní obavy. Myslím, že se hustota zastavění má přiměřeně střídat s volným prostorem a neupadat do kašovité řídkosti, myslím, že autonomnost se rovná kontextuálnosti. Díky vám za vše nej, já vám přeji především tu otevřenost mysli do dobře vyargumentovaných diskuzí, o které tu v textu píšete.

    OdpovědětSmazat
  8. Gebrian Víchovi: "...bez obalu přiznávám, že vás nepovažuji za partnera do této diskuse" - právě naopak, kluci, jste dokonalá dvojice narcisistních demagogů!

    OdpovědětSmazat
  9. diskuze dvou lidi se stejnym nazorem na vec neni diskuze. Prave ruzne nazory vedou k diskuzi.

    architektura se tyka vsech, a rikat nekomu ze neni partnerem do diskuze je prinejmensim neslusne.

    PS.
    FARMAX = maximalni hustota :)
    az se dostanete za stranu 73, tak nasleduje cast "when dense, when lite" (p.121-127)

    OdpovědětSmazat
  10. Adame, ještě k aktuálnosti jednotlivých škol urbanismu. Já se hlásím k tzv. Novému urbanismu, jehož kořeny sahají do 60. let 20. století a který je dnes aplikován především v Evropě a v USA. Ve stručnosti je to shrnuto v Manifestu za nový urbanismus:
    http://www.beau.wgz.cz/urbanismus/manifest-za-novy-urbanismus-3.html
    Explicitně se staví proti rozlévání sídel do krajiny a proti monofunkční vysokopodlažní zástavbě, která je dnes naopak typická pro Asii a postsovjetské země. Je zajímavé, že západní architekti na východě budují v starém duchu oddělených funkčních zón vysokopodlažní zástavbu, jak to definoval Corbusier ve 30. letch 20. století, zatímco doma staví nově již multifunkčně a v autentickém kontextuálním měřítku. Mezi tradiční demokracií a posttotalitní oligarchií je to zajímavý kvalitativní posun. No ale nechci vás zahlcovat nechtěnými informacemi, to jen když jste se ptal, proč provozuji svoji komentátorskou činnost - stále se nedokáži smířit s naší a i vaší současnou krátkozrakostí a zaostalostí, tak proto.

    OdpovědětSmazat
  11. Tomáši, reaguji, přestože jsem slíbil, že to neudělám ("nikdy neříkej nikdy"). Vámi uváděné zdroje znám, studoval jsem je v USA. Problému Seaside se věnuje celé jedno číslo výborného magazínu ANY. Doporučuji. Ale znám i reakci na ně. A ta není ta, kterou vy zmiňujete ("rozlévání sídel do krajiny"), ta je naopak myšlenkově předchází. Pošlete mi na vás email, pošlu vám přepis rozhovoru Rem Koolhaas vs. Andres Douany. Myslím si, že by vás to mohlo zajímat. PS/ Neberte prosím moji reakci jako podnět k další diskusi. Díky.

    OdpovědětSmazat
  12. Adame, jestli mi to fakt chcete poslat, tak email na mne najdete například na mém blogu na Archiwebu. Buď diskutujte nebo se děte bodnout... Nebo ideálně si ten text sem vyvěšte a spácháme diskuzi pod ním. Jsou to dva základní proudy v dnešní architektuře - ten udržitelný a ten technokratický, občas se prolínají, ale jen vyjimečně, protože technokrati si hrají na primadony a odmítají se s udržitelnými bavit, podobně jako vy se mnou, nebo Klaus s ekology. Na druhou stranu my ekologové považujeme technokraty za parazity. Ten vzájemný vztah je poměrně dynamický.

    OdpovědětSmazat
  13. Ono se diskutuje lépe (daleko lépe), kdyz vsechny diskutujici strany demonstruji svou SCHOPNOST zmenit nazor (coz nutne neznamena to, ze to udelaji). Je to zakladni kvalifikace k diskusi. Jenze - format beznych diskusi na internetu predstavuje zridkakdy okolnosti ke vzniku kvalitni diskuse.

    co s tim? nekde to jde. vetsinou ne.

    OdpovědětSmazat