CONTACT

6/20/2010

SuMo 05 / Rychlost úsudku (odsudku)


"Na každý problém existuje rychlé, jednoduché a pohodlné řešení. To chybné."
Umberto Eco

Doba se zrychluje (klišé, ale pravdivé) a s tím všechny naše činnosti. Na všechno je méně času. Vše se snažíme urychlit. Chrlíme ze sebe názory během milisekund. Jsou obory, ve kterých je to zcela nesmyslné a dokonce velmi nebezpečné. Architektura, a především urbanismus.

"Judgement postponement", neboli "Benefit of Doubt"
Aneb další věc, ve které mě vyškolila Amerika. Pokusit se odložit úsudek na co nejzazší dobu. Co nejpozději to půjde. Tím si protáhnete periodu, během které se můžete dozvědět užitečné informace. A zpracovat je. Vždy jsem tvrdil, že mě zajímají názory více než informace. Ale názory nepodložené pečlivě shromážděnými informacemi jsou většinou k ničemu.

Jeff Kipnis mi kdysi řekl: "Pečlivě studuji i projekty, které vypadají mizerně a nezajímavě. Přestože hodnocení na první pohled často nezklame, občas se tak stane. A právě kvůli tomu stojí za to si počkat s rychlými soudy. Dostaneš se ke kvalitám, které ostatním zůstanou skryty."

Konkrétní příklad. 11ti členná porota v Ostravě, složená s rozličných osobností různých oborů, tři dny pečlivě prozkoumávala návrhy. Diskutovala, přesvědčovala se, argumentovala, vysvětlovala, hádala se a nakonec se naprostou většinou shodla na vítězi. Hodinu po jejím rozhodnutí jsou uveřejněny dva miniaturní obrázky reprezentující vítězný projekt a spousta lidí už ví: "... že porota totálně selhala, projekt je mizerný a výsměch všem, jedním slovem katastrofa." Fascinující.

Urbanismus a urbanisté to mají v současnosti těžké. Jejich práce se rychle číst nedá. Hodně lidí na jeho hodnocení používá stejná měřítka, kterými hodnotí architekturu. Kompozice, celistvost, dokončenost, výtvarný koncept, jednoduchost, přehlednost, srozumitelnost. Zásadní omyl. Slavných architektů dokáže každý vyjmenovat desítky, možná stovky. Ale slavných urbanistů (kteří by zároveň nebyli slavnými architekty) naprosté minimum. Možná dokonce žádného. A přitom je urbanismus pro 21. století mnohem důležitější než architektura.

Proč jsou výborní architekti často tak mizerní urbanisté? Protože ta snaha o kontrolu nad návrhem, která má v určitém měřítku oprávnění, ta v jiném měřítku přestává absolutně platit. A měla by se posunout k "vytváření rámce, podmínek, aby mohli věci vznikat." Nečekané, překvapivé.

Na závěr doplňuji definici úspěšného Masterplanu: Nalezení vhodné míry jasně definovaného charaketru a přitom dostatečné otevřenosti pro budoucí vývoj. Vytvoření podmínek pro vznik kvalitní architektury. Kvalita hned od začátku, ale postupným dostavovaním se musí hodnota celku zvětšovat.

24 komentářů:

  1. ...a já se už bál, že Ti po třech dnech debatování v Ostravě a prvních komentářích výsledků došly síly na další SuMo :)
    Skvělé, že jste se takhle většinově shodli na Maxwan. (musela to být fuška) Považuji to za dobré znamení a moc se těším na detaily projektu!

    OdpovědětSmazat
  2. "Prvotní pohled" pohled bych úplně nezatracoval. Může mít v sobě určitou jasnost a ostrost, která se s přibívající znalostí věci může ztrácet a otupovat.

    OdpovědětSmazat
  3. Ano, tomu ztrácení a otupování se říká "vzdělání".

    OdpovědětSmazat
  4. urcite by som ten koncept neodsudzoval /zacali sme robit sutaz , spravili sme uplne rovnaky koncept, potom sme sa rozhodli robit sutaz na frantiskanske namestie , ktoru sme prehrali , takze zly vyber :) /
    ten koncept musi byt velmi presvedcivy , ked vyhral aj napriek dost hnusnej grafike, ale tazko posudzovat z 2 obrazkov,
    takze tesim na detaily, a drzim palce...
    konecne poriadny urbanizmus v nasom casovom pasme

    OdpovědětSmazat
  5. krasny citat na zaciatok.

    co sa stane ak by sa prelozil ten citat cez maxwan projekt?

    da sa o tom projekte uvazovat ako o

    nerychlom, nejednoduchom a nepohodlnom?

    ...tak do debaty...

    OdpovědětSmazat
  6. Mrkni sám: http://www.maxwan.com/project/max207/

    OdpovědětSmazat
  7. a co tam? neni tam zverejneny development;
    diagramy prvoplanoveho projektu,od kterych se projekt vyrazne neposunul; tabula rasa >> "cerny" multifunkcni park, temer se neodlisujici od stavajici situace krome hezky prezentovaneho landscapingu
    ze zverejnenych obrazku ale nic nenasvedcuje tomu ze projekt neni prvoplanovy (coz implicitne nemusi byt spatne)

    OdpovědětSmazat
  8. Z memoranda poroty bohužel není znát jaké důvody vás porotce vedly k udělení hlavní ceny, čím se liší projekt od konkurenčních a v čem je to dobře pro město. Můj názor je, že v Ostravě jsou velice žádoucí sevřeně urbanizované městské prostory stabilizující všeobjímající rozvolněnost Ostravy. Vy jste naopak vybrali návrh tuto roztahanost částečně akcentující, stavící na solitérech jednotlivých objektů okolo louky, ale důvod k tomu prozrazen nebyl. Návrh má velice výtvarně silnou a strhující grafiku, ale o tom by to přece mělo být v urbanismu až na druhém třetím místě. Odborné hodnocení spočívající v prezentovaném okouzelní poroty slovy přesvědčivé, originální, jedinečné je stále v poloze líbí/nelíbí. Nedostečnost věcné argumentace a jakási plitkost hodnocení je problém doslova všech soutěží u nás, proto to tu u vás s dovolením na webu otevírám k diskuzi. Nebo ten poznatek nesdílíte?

    OdpovědětSmazat
  9. Až bude uveřejněn protokol, včetně posudků osmi finalistů, snad se dočkáte odpovědí na vaše otázky. Co se týče názoru "že v Ostravě jsou velice žádoucí sevřeně urbanizované městské prostory stabilizující všeobjímající rozvolněnost Ostravy", tak já ho s vámi nesdílím. Alespoň paušálně ne. Návrh nebyl vybrán kvůli strhující grafice.

    OdpovědětSmazat
  10. Takže ta ostravská roztahanost je podle vás pozitivum?

    OdpovědětSmazat
  11. Adame, k utváření rychlých soudů na základě dvou obrázků bohužel často přispívají i organizátoři a porotci soutěží, přesně jako je tomu v tomto případě. Nevím, proč je nutno do médií pouštět výsledek soutěže ve formě aktuality bez zveřejnění samotných návrhů a protokolu? Nebylo by lepší počkat na oficiální vyhlášení výsledků (které bude, pokud se nepletu, za týden)?

    OdpovědětSmazat
  12. Martine, pokud jde čistě o archit. soutěž, máš pravdu. Ale tahle soutěž je součástí větší soutěže (EHMK) a ta se řídí jinými termíny.

    OdpovědětSmazat
  13. Ad Tomáš Vích. Pardon, přehlédl jsem vaši poslední otázku. Takže dodatečná odpověď: Ano.

    OdpovědětSmazat
  14. Pridavam se k nazoru Martina Rosy. Tedy, rychly vysledek... vyhrali Maxvan je ok. Dva obrazky vytrzeny z kontextu skoro bez komentare je blby. Obecne by pomohlo, kdyby se stejna pozornost venovana priprave a vyhodnoceni navrhu venovala i nasledne prezentaci... a tyden nehraje roli. Nejtragictejsi a snad neopakovatelna byla trapnost vyhlaseni a nasledne vystavy narodni knihovny. To byla ciste urazka vsech zucastnenych. Nedivil bych se, kdyby si nekolik zahranicnich tymu potom odpustilo ucast v cz soutezich na par dalsich let.

    OdpovědětSmazat
  15. Tak to se Adame těším, že se v hodnocení návrhů dočtu, že je třeba respektovat neuchopitelnou rozbředlost Ostravy a tento genius loci nadále rozvíjet. Obávám se ale, že tam nic takového nebude, neb by to bylo proti všem současným teoriím hlásajícím konec sídelní kaše. Ale hm, je to váš názor.

    OdpovědětSmazat
  16. Tomáš Vích, Adam Gebrian: Co je to rozbředlost a roztahanost Ostravy?

    Osobně bych přirovnal Ostravu ke ganglionové nervové soustavě, kdy lokální zahuštění doprovází proporčně rozměrnější tranzitní část mezi nimi. Prožitek z anglický čtvrti ve Vítkovicích obsahuje nutnost tam dojet. chvíli to trvá.
    Tramvaje jsou lokální mobilní zahuštění lidí v tranzitním liduprázdnu hypertrofovaných dopravních staveb. Dynamickej vztah "něčeho" a "ničeho" neni rozbředlost. Je to charakter a východisko.

    OdpovědětSmazat
  17. Jane mohu s vámi souhlasit, že pro Ostravu je charakteristické to tranzitní liduprázdno. V urbanistické terminologii se pravě té vaší ganglionové nervové soustavě říká urban sprawl, neboli hezky česky sídelní kaše.

    OdpovědětSmazat
  18. Tomáš Vích: Neříká.

    OdpovědětSmazat
  19. Me se to samotnymu zatim nechce pojmenovavat jinak nez ganglionova soustava, protoze tenhle jev je pozorovatelny na spouste mist planety a ma velky mnozstvi forem. Treba v centralnim Rime. Nebo Londyn - kde lokalni zahusteni (uzly) tvori centrum mestsky casti (treba Brixton Rd - typicka High street; nebo High Street Kensington) a to co je mezi temito centry je oblast nabizejici vyrazne min funkci a moznych aktivit nez uzel (zpravidla bydleni), ale neni to urban sprawl. Proto si ponecham mnohem obecnejsi pojem ganglionova soustava. No nic tak zpet k tematu...

    OdpovědětSmazat
  20. Jane, to je ale hodně zavádějící asociace porovnávat Řím nebo Londýn s Ostravou. Tento vítězný lunapark by určitě v centech těchto velkoměstech byl úlevným oživením v kontrastu k jejich ruchu. V Ostravě se ale právě tento kontrastní efekt vytvořit nepodaří. On volný prostor ve volném prostoru zase až tak sexy neni. Kaše v kaši... Něco si o urban sprawl nastudujte, to je opak centra Londýna či Říma, to jsou ta předměstí okolo.

    OdpovědětSmazat
  21. Kristapana, pane Vich, tak po lopate:

    1/ muj osobni termin ganglionova soustava se nerovna urban sprawl.
    2/ jak tento pojem chapu jsem se vam snazil naznacit na prikladu ostravy, rima, londyna. Ve zkratce - mnohem obecneji. ganglion(uzel) = vysoka hustota (moznosti, toku, deju, treba i hmot)/ prostor mezi = nizsi hustota (moznosti, toku, deju, treba i hmot)
    3/ je to pro me pojmenovani vychodiska.

    ps - nechapu jak jste na toto mohl napasovat termin urban sprawl - jak mi podsouvate o nekolik prispevku vyse...

    OdpovědětSmazat
  22. No vidíte, asi je tu nějaká snížená míra vzájemného porozumění. Já zase nechápu, že vy jste schopen nalézt v Ostravě někde vysokou hustotu čehokoli.

    OdpovědětSmazat