je město na koukání, pozorování, obdivování z dálky, rozhodně ne na užívání. Nějak mi to dnes při návštěve zahrady Černínského paláce a následně Jeleního příkopu došlo. Projít, prohlédnout, nikde se moc nezastavovat, pokračovat dál. Tomu odpovídá uživatelský komfort (minimum veřejných záchodů, mizerně umístěné lavičky a častokrát nemožnost vstoupit třeba na trávu). Tak neuvěřitelně podvyživený park (z hlediska vybavenosti) jako je např. Stromovka (a to navíc v příkrém rozporu s jeho velkou návštěvností), aby člověk doopravdy pohledal. Za to z dálkových panoramat a horizontů vypadá Praha fantasticky, spektakulárně, prostě fenomenální, dechberoucí město, světový unikát. Z blízka už je to horší, právě proto, že nevybízí k tomu, aby ho doopravdy používal. Asi o to nestojíme. A fyzická podoba města to pouze reflektuje. Nebo je to obráceně? Jediní, kdo Prahu opravdu neformálně používají, jsou snad nakonec právě ti nenávidění turisté.
Vy co jezdíte předraženou hromadnou dopravou to máte složitější. Já vozím v autě guerrilla křeslo a rozkládám kde potřebuji.
OdpovědětVymazatNeexistují-li záchody, používám jakékoliv místo a zanechávám na místě pětikorunu - zde plánuje neviditelná ruka trhu.
Ad chození po trávníku: ve vyhlášce Hl.m. Prahy je zakázáno vstupovat na veřejnou zeleň (čti na trávník), stejně tak jako bobovat, sáňkovat, aj (co jste dělali poslední zimu na Petřínském svahu...?!)
OdpovědětVymazatNejlepší by bylo obehnat to ploty (pokud možno plechovými) a po 100m dělat periskopy aby se člověk mohl podívat...
myslím, že jelení příkop je jedno z mála míst, které se užívat dá.
OdpovědětVymazattkanice: souhlasím
OdpovědětVymazatKaždopádně, myslíte, že je Praha jen pro turisty? Já z ní mám pocit, že není pro nikoho (tedy centrum). Když jsem jí před lety navštěvoval jako turista, měl jsem ze Staromáku stejný pocit jako dnes, kdy jej navštěvuji jako člověk bydlící v Praze - stísněnost, cirkusovitost, falešnost. Chtěl jsem odtamtud co nejdřív odejít. A samozřejmě se to netýká jen Staromáku.