CONTACT

7/11/2011

SuMo 45 / O předstírání (že je něco lepší, než doopravdy je)


"Tajemství mého obchodního úspěchu? Draze nakupuji a levně prodávám."
Tomáš Baťa

Je přirozenou lidskou vlastností neustále předstírat, že je něco lepší, než to doopravdy je? Nebo je to naše další národní specialita? Obávám se, že tato činnost pouze konzervuje hodně špatný stav, který nás obklopuje. Myslím si, že skutečně výborní architekti (dosaďte libovolnou tvůrčí profesi) působící v Česku, kterým o něco doopravdy jde a snaží se především o kvalitní výsledek a o individuální přístup ke každé zakázce, jsou na tom špatně.

V Anglii v podstatě rozpoznávali dva druhy architektonických studií. Ty, které stojí o jednotlivé projekty (ekonomicky méně úspěšné) a ty, které stojí o klienty (více úspěšné). Tedy ty druhé nemají za cíl navrhnout a realizovat co nejlepší stavbu, ale udržovat co nejlepší vztahy s klienty, kteří jsou jim pak věrní po celá desetiletí, často bez ohledu na kvalitu práce kanceláře. Toho se dosahuje všelijakými způsoby, ale kvalita architektonické produkce je v této činnosti opravdu ta z méně důležitých.

Na začátku 30. let ustála firma Baťa hospodářskou krizi z několika důvodů. Jeden z hlavních byl fakt, že v době začínající krize byli její zaměstnanci hromadně ochotni přistoupit na snížení mezd o 40%. Firma argumentovala, že pokud to neudělají, přijdou o práci všichni. Díky prostému faktu (transparentní účetnictví firmy, do kterého mohl kterýkoliv zaměstnanec nahlédnout) se mohli zaměstnanci přesvědčit, zda tomu tak doopravdy je. Požadavek firmy tehdy uznali za relevantní a se snížením souhlasili (těžko si podobnou situaci představit dnes). Logika firmy ohledně transparence účetnictví byla jednoduchá. Lidská fantazie dokáže mnohanásobně překročit realitu a proto je lepší všechny informovat o platech vedoucích pracovníků (jinak si budou myslet, že jsou mnohem větší, než doopravdy jsou).

Trocha této transparence a pravdivého informování o skutečném stavu věcí by nám asi dost prospěla.

3 komentáře:

  1. Pozor na neprimerenou idealizaci Bati. Mohl si dovolit transparentni ucetnictvi, protoze se nemusel obavat konkurence, kterou zlikvidoval. Tedy to neni vina primo Bati, ale tehdejsi situace, kdy jedna obuvnicka firma ziskala giga valecnou zakazku pro armadu. Zamestnani ve firme znamenalo vyhnout se povolavacimu rozkazu a ve firme taky pracovalo mnoho valecnych zajatcu, coz znamenalo uzasnou usporu. Tato neprirozena situace z batovy firmy vytvorila monstrum.
    Zminovane snizeni mzdy skoro o polovinu take neni tak uslechtile jak vypada. Valkou nastartovana vyroba Batovych zavodu chrlila boty, ktere nikdo nekupoval. Bata mel ve skladu zmrazeny obrovske prostredky. Snizeni mzdy chytre kompenzoval poukazkami na nakup jeho zbozi. Stejne jako mzdu, slevil i boty o polovinu, lide propadli sleve a bata inkasoval zpet deflaci uzasne zhodnocene penize :)
    Firmy jako Bata nebo Ford jsou pro volny trh stejne nebezpecne jako komunizmus.
    Jinak ucetni zaverky dnesnich firem jsou volne dostupne na Obchodnim rejstriku. Takze se zase tak moc predstirat neda. Ale mozna jen nechapu kam text tentokrat miri.

    OdpovědětSmazat
  2. A já dodám, taky pozor na zjednodušené racionální vysvětlení fenoménu Baťa, které vypadá jako dostatečně vysvětlující. Mimochodem, nechápu to míchaní všeho možného dohromady ve vašem komentáři. Snížení mzdy nevypadá ušlechtile ani na první pohled. Na začátku 30. let, o kterých se zmiňuji, rozhodně neměla firma žádnou giga válečnou zakázku a povolávací rozkaz se nikoho netýkal. Škoda, že takových nebezpečí pro volný trh nemáme v Česku víc (nemyslím ČEZ). Ale jinak je pravda, že jádro textu se týká předchozích dvou odstavců.

    OdpovědětSmazat
  3. To není míchání všeho možného. Poválečná krize byla velmi složitá doba. Interpretovat vyjímečné kroky jako bylo 40% snížení mezd tak, že zaměstnanci opatření přijali jen díky Baťově "nepředstírání" je podle mého názoru zavádějící.
    Zajímavý citát ze záhlaví:
    "Tajemství mého obchodního úspěchu? Draze nakupuji a levně prodávám"
    by nevznikl bez tehdejší masivní deflace české koruny (Rašínův zdařilý experiment). Zmiňované 40% snížení mzdy bylo spojené s poukazy na 50% slevu na firemní zboží a nešlo jen o boty, ale i o potraviny atp. Takže skladové zásoby, vyrobené válečnou konjunkturální setrvačností, byly sice "draze nakoupeny" ale přestože byly "levně prodány", tak za peníze násobně zhodnocené deflací. Baťa potom mohl slevami ovládnout trh kompletně. za podsekávání byl pochopitelně napadán průmyslovou komorou.
    Další neopominutelná skutečnost je, že Baťovy závody byly monopol. V konkurenčním prostředí by Baťa do účetnictví nikoho nahlížet nenechal.
    A opominout se nedá ani to, že Baťovi Rašín odpustil obrovský dluh na daních, což pochopitelně iritovalo ostatní poplatníky. Potom je otevření účetnictví skoro slušnost.
    Prostě si myslím, že bez zasazení do kontextu jsou ty skvělé informace zavádějící.

    OdpovědětSmazat