„Nudilo mě navrhovat něco, co už jsem předtím viděl.“
Konstantin Melnikov
Většina klientů se snaží minimalizovat riziko a chce si objednat něco, co už zná, co ví, jak dopadne. Spousta architektů se setkala se situací, kdy byli osloveni, aby někomu navrhli a realizovali přesně ten samý dům, který už jednou udělali. Ti, kterým o něco skutečně jde, to většinou odmítnou se slovy, která zní asi takto ... ale to nejde, to je jiná situace, jiné místo, trochu jiný program, vy jste jiní, nemůžeme vám navrhnout přesně to samé ... a přitom je to právě to, co klienti nejčastěji požadují.
Je to zajímavý paradox. Snad všichni architekti, kterých si vážím, vyhledávají nové výzvy a nové problémy a mají radost, když se mohou utkat s problémem, na který dosud nenarazili. Ale doopravdy, málokdo to po nich chce, většinou jsou poptáváni po práci, se kterou už mají zkušenosti (a některým podvolení se těmto požadavkům dosti omezilo repertoár). Typologicky, místopisně, objemově, finančně, materiálově. Co s tím?
Ta typologická zajetí jsou v Česku obvzláště viditelná. Jedna realizovaná knihovna z vás udělá specialistu na knihovny (dosaďte letiště, bazény, luxuní bytové komplexy, kostely, atd.). Málokoho napadně, že když umíte realizovat knihovnu (dosti komplexní úkol), nejspíš dokážete i administrativu, nebo ochodní dům. Nebo pak zcela extrémně na druhou stranu, mediální známost (způsobená třeba designem nábytku) vám umožní snadno získat zakázku na územní plán.
Žádné komentáře:
Okomentovat