CONTACT

3/26/2011

SuMo 32 / Jeden týden


Několik nedávných zážitků a postřehů:

Přednášky, nebo diskuse o architektuře musí pořádat někdo jiný než architekti, nebo architektonické instituce. Pak to stojí za to. Do publika přijde někdo jiný, než právě "pouze" architekti a má to tak i osvětový význam. Minulý týden jsem to zažil hned 2x, v divadle Archa (záznam diskuse zde) a v Americkém centru. Obojí výborné zážitky. Poznámka na okraj, pokud bude město Praha hledat hlavního architekta (klidně mu může říkat Ředitel Útvaru rozvoje města), tak nikoho lepšího, než je Roman Koucký, nenajde.

Skvělé číslo Zlatého řezu. Nepročetl jsem celé, ale začal jsem textem Davida Krause. Je výborný. Perfektní reklama na přednášku, která proběhne 7.4. v NODu, pořádá Kruh.

Ve středu návštěva bytového domu realizovaného Prahou 1. Asi poprvé budu chválit v Praze stavbu realizovanou za městské peníze. Palec nahoru i Petrovi Burianovi. Chybí tomu pouze barevné venkovní rolety, to masivní použití všech odstínů šedé mu mnoho lidí neodpustí. Fota ze stavby zde.

Slavnostní otevření FA ČVUT. Poprvé v životě jsem viděl VIP sekci, kde nebyl nikdo VIP (snad nikoho neurážím, ale fakt mi to tak připadalo). Proč tam vůbec byla mi nikdo nevysvětlí. A pak jsem musel dlouho přemýšlel, jestli už jsem zažil stavbu, která by měla ohromně jednoduchý půdorys a přesto se v ní po čtyři hodiny nejsem schopen zorientovat (pozn. ten večer jsem pil jenom vodu). A ... nezažil.

Když se v jedné místnosti (nedej bože hospodě) sejde více, než 10 architektů, existuje reálná šance, že se nedohodnou absolutně na ničem. Ale druhý den si to uvědomí a začnou rychle jednat, skoro jako kdyby byl včerejšek plných efektivních dohod.

Rovněž poprvé v životě se mi stalo, že mi zazvonil budík a já vůbec nevěděl, co je to za zvuk a proč zvoní. Došlo mi to až o pět hodin později. Musím zvolnit.

Spousta nezodpovězených emailů. Snad zítra.

Konečně jsem si vychutnal Visual Acoustics a málem mě to rozplakalo. Moc doporučuju. Každému, koho zajímá architektura. Absolutní nádhera.

Na návštěvě v Karlových Varech kvůli Triplexu od A69, ale větší radost mi nakonec udělala úprava ulice na pěší zónu v centru Chebu.

Cesta kolem "Skleňáku" a prezentace výsledků vyzvané soutěže na pomník Nikoly Tesly mi znechutila víkend. Praho 6 (vedení radnice, nebo Útvaru rozvoje), styďte se.

4 komentáře:

  1. Byl jsem se podívat na budovu FA minulý týden. Byl jsem jen v přízemí. Zvenku se mi líbí. Zevnitř stejný pocit naprosté dezorientace. Přemýšlel jsem, jestli bych se za semestr studia dokázal zorientovat a nebyl jsem si jistý. Mám komplikované prostory a schovávačky rád, ale tady nevím.

    Vstup do budovy bych čekal otevřený do atria a schodiště, ne přehrazený růžovou stěnou s nějakými dvěmi provozními dveřmi. Se divým, že to splňuje normy na únikový prostor.

    Vstupy do přednáškových sálů pouze na magnetickou kartu nejsou znakem otevřené univerzity, kam by na přednášku mohl přijít kdokoliv zvenku, škoda.

    Aspoň, že si studenti výzdobou obracejí prostor k obrazu svému.

    OdpovědětSmazat
  2. @veena: Vstup do budovy ale skutečně vede do atria, ke schodišti a k výtahům. Pouze pokud nejsi studentem či zaměstnancem, musíš jít "bočními vrátky", které vedou k oné růžové stěně.
    Jinak ohledně zabezpečení místností na čip, bohužel je to nutné zlo. Do staré budovy FA mohl přijít prakticky kdokoliv a tak nebyly vyjímkou krádeže notebooků, kabelek atd. Pokud se koná přednáška pro veřejnost, jednoduše se dveře do místnosti nechají otevřené.

    OdpovědětSmazat
  3. ad Lukas: tie "krádeže notebooků, kabelek atd" bol len zastieraci manever.
    Vtedy sa spisovali proti turniketom peticie s dost silnou podporou studentov. Toto naozaj nie je argument - obzvlast, ked cez ten turniket ci vratnicu prejde akykolvek zlodej bez akehokolvek problemu.

    OdpovědětSmazat
  4. Je úžasné sledovat takovéto lidi a vidět to neutuchající nadšení a nepromarnění života. Obrovská inspirace.

    OdpovědětSmazat