CONTACT

3/06/2011

SuMo 28 / O krátké paměti, malých velkých vzdálenostech a neelektronických informacích


"Nezkušen v svém temnu zůstaň, slepě žij si ke dni ze dne, plných tři tisíce roků, v oko-li ti nepohlédne."
Johann Wolfgang Goethe

"Nečtěte Vitruvia, nebo Miese. Čtěte Koolhaase, který zpracoval Miese, který zpracoval předchozí období. Běžte na konec řetězce, ne na začátek. Spousta mimořádně inteligentních lidí původní zdroje obohatila o svoje myšlení. Využijte toho."

Jeff Kipnis

"Google není synonymum pro research."

z knihy Ztracený symbol Dana Browna

Vždycky mě překvapí, jak krátká je paměť v oblasti architektury. Možná je to v jiných oborech stejné, ale ty neznám, takže porovnání provést nemohu. Neustálé objevování Ameriky je možná nejcharakterističtější jev provázející studium architektury. Fascinuje mě, jak obrovské množství studentů rádo omezuje svoji znalost dějin architektury, aby si neomezili svobodu při navrhování. Mají strach, že už někdo před nimi přišel na to samé, a mají pocit, že by to devalvovalo jejich snažení. Myslím si, že skoro opak je pravdou.

Kdysi jsem se účastnil kritik na Berlage Institute kde Jeff Kipnis přímo říkal: "To je skvělý návrh. Takových jsem za uplynulý rok viděl asi dvě stovky. V tu chvíli vypadal student tak zdrceně, cože nejsem originální, nepřišel jsem na to sám? Ale Jeff Kipnis pokračoval. Gratuluji Vám. Je vidět, že se zabýváte něčím aktuálním, když podobný problém řeší spousty ostatních. Pokračujte v dobré práci.

Druhý zajímavý fakt představuje lokálnost určitých kvalit. Existují vynikající architekti, kteří představují naprosto pilotní figury domácí scény, ale nejsou mezinárodně slavní. Tato absence mezinárodní slávy nevypovídá nic o jejich (ne)kvalitách. Spíše o nezájmu o jejich sebepropagaci, nebo o smůle na neobklopení se schopnými teoretiky, vydavateli a propagátory. Když strávíte nějaký čas v jejich zemi působení, budete fascinováni, o jakých kvalitách jste neměli vůbec tušení.

Uvedu to na pár příkladech, pro začátek řekněme to nejjednodušší. Kotěru, Gočára, Krejcara, Gahuru, Roškota, Karfíka, Hubáčka ... v mezinárodním kontextu nikdo nezná.

V Holandsku jsem objevil tuto setstavu mně neznámých architektů: Michiel Brinkam, Johannes Brinkman & Leendert van der Vlugt, Hugh Maaskant, Willem van Tijen, Frits Peutz, Bernard Bijvoet, Wim Quist.

Ve Francii to byl Claude Parent.

V Británii: Berthold Lubetkin a Tecton, Denys Lasdun, Erno Goldfinger, Edwin Maxwell Fry, Wells Coates, Eric Lyons, Basil Spence, Sir Owen Williams.

V USA: Paffard Keatinge Clay, John Lautner, Pierre Koenig, Craig Ellwood, Wiliam Pereira, Paul Williams.

Třetí opomíjenou věc představují (ne)elektronické zdroje informací. Doporučuji občas otevřít časopisy třeba ze třicátých let. Já jsem nedávno našel ve Stylu z roku 1934 vyjádření švýcarského architekta Gilliarda (na 28. valné hromadě Bund Schweizer Architekten): "Vědomí bez svědomí je ztráta duše, říká Rabelais. Celá neurovnanost a spletitost našé doby (tedy 30. léta ve Švýcarsku) tkví z velké části v tom, že se na to zapomnělo. Abychom se omezili jen na architekturu: u mnoha architektů a v širokých kruzích obecenstva najdeme nedostatečné porozumění, ba úplné nepochopení pro základnu, na níž spočívá vážnost stavu architektů, totiž poměr architekta k stavebníkovi. Architekt je zplnomocněnec, správce stavebníka, t.j. musí jeho zájmy zastupovati a hájiti, jako by šlo o jeho vlastní. Tento poměr je však dnešním obchodním duchem v nebezpečí rozkladu, což nutně zrůdně vybočí v těžké poškození stavu architektů, protože láká architekta do zájmového okruhu podnikatelstva. Jsme již tak daleko, že se o architektonický honorář smlouvá, jako při kterémkoliv jiném obchodě, u kterého se obáváme přelstění, ačkoliv by poměr mezi stavebníkem a architektem měl být loyální, přátelský, spočívající na vzájemné důvěře. Je na architektovi, aby vysvětlil tyto věci veřejnosti nejen slovy, nýbrž i svým příkladem."

PS/ Schválně, pozná někdo, co a kdo je na obrázku?

6 komentářů:

  1. k obrázku:
    Architekt Paul Revere Williams v pozadí Theme Building v Los Angeles.

    OdpovědětSmazat
  2. Osobně si nemyslím že kokrétně:Lautner, Koenig, Lubetkin, Goldfinger... nejsou tak mezinárodně neznámí jak píšeš...každopádně zajímavý článek. Téma http://en.wikipedia.org/wiki/Standing_on_the_shoulders_of_giants je určitě zajímavé, jen nevím jestli se snažit pochopit vše od toho současného je to pravé, za mě říkám že je dobré jít na to z obou stra (historie versus současnost), teď jde o to najít správný poměr:)

    OdpovědětSmazat
  3. Jasně, že se s tím dá polemizovat. Ale pro změnu z tvojí čtveřice Goldfinger určitě neznámý je - pokud nemluvíme o třetím filmu s Jamesem Bondem. Málokdo ví, že hlavní záporný hrdina je skutečně pojmenován po tomto architektovi. Co se týče "na ramenech obrů" ... myslím si, že v českém školství je nadměrně využíván opak - musíte jít až k primárnímu zdroji.

    OdpovědětSmazat
  4. na seznam bych pridal Fay Jonese. dost zapomenuty i v USA a totalne neznamy kdekoliv jinde.

    OdpovědětSmazat
  5. něco o vizualizaci informací


    http://www.hongkiat.com/blog/55-interesting-social-media-infographics/

    OdpovědětSmazat
  6. ad ps/
    google neznamena research, ale zadaj si don LAX a tento obrazok na teba vypadne hned na prvej stranke ;)

    ad goldfinger. poznam ho uz davno, este nez som sa dostal do britanie. suhlasim s honzom, ze urcite nie je vhodny ako priklad globalne neznameho architekta.

    OdpovědětSmazat