CONTACT

4/26/2011

SuMo 37 / O důležitosti architektury


Všechny profese o sobě tvrdí, že jsou mimořádně důležité. Většina z nich dokonce tvrdí, že jsou nejdůležitější. Je těžké se v tom orientovat a tyto samochvály o vlastním významu už vlastně ignorujeme. Smůlu mají ty doopravdy důležité profese, jejichž význam zcela zaniká mezi méně důležitějšími, ale o to agresivněji se o své místo hlásícími.

Jak je to s architekturou? Kam vlastně patří na žebříčku důležitosti? Na vrchol? Na samý konec? Někam doprostřed? Nebo jsou všechny profese důležité stejně a dělení na důležité a méně důležité zcela postrádá smyslu? Těším se na vaše názory a pouze přidám popis svého běžného dne.

Je ráno, probudím se v architektuře (mimochodem od Josefa Havlíčka z roku 1935). Opustím byt a jdu čtvrtí vytvořenou podle masterplanu architekta (Antonína Engla). Míjím domy na jejichž fasádách jsou napsána jména architektů. Přijdu k zastávce metra, k mizerné architektuře, která mě pokaždé naštve. Dál pokračuji tramvají a pěšky vstupuji do práce, do architektury s velkým A, budovy Elektrických podniků od Adolfa Benše a Josefa Kříže. Na oběd jdu do interiéru architektury, na večeři rovněž. Přes den mám několik schůzek, když to není ve vlastní kanceláři, je to v kavárně, neboli v interiéru nějaké architektury. Pozdě večer se vracím domů, zpět do architektury. Celý můj den je lemován, ovlivňován a spoluvytvářen architekturou. Občas si o víkendu zajedu do přírody, kde mohu vlivu architektury na pár hodin uniknout. Je tedy architektura důležitá?

10 komentářů:

  1. Ekonomové si taky myslí, že ten jejich obor je nejdůležitější, že prachy točej zeměkoulí. Kuchaři zase, že není nad pořádný jídlo. Prezident, že aby zeměkoule byla modrá, ne zelená. Toho fachidiotismu na každém kroku... Nejdůležitější je žít zdravý život, makají na tom architekti?

    OdpovědětVymazat
  2. ad. posledni odstavec clanku a odpocinek od architektury v prirode - pokud by clovek chtel byt opravdu dusledny tak by bylo potreba podotknout, ze i priroda ma urcitou "architekturu", mozna dokonce nenepodobnou te nasi v urcitych ohledech, ba dokonce ji muze i predcit (coz se urcite i stava).

    Ted k hlavni myslence (otazce) clanku: Myslim si, ze je hloupost skatulkovat a stavet do "zebricku", jednak z duvodu toho, ze urcit spravnost zebricku dle jednotlivych profesi proste nejde (je to proste prilis komplexni - samozrejme ale to nebrani tomu aby se clovek o zebricek pokousel, spis mam na mysli ze nikdy nebude moci rict toto je ono, protoze nebude). Osobne bych byl rad kdyby architektura byla dulezita, coz jiste je, ale je dobre umet uznat ze je neco i dulezitejsiho (lekarstvi aj.). Samozrejme, ze k "pridane hodnote" oboru prispiva take to, ze architekti neco vytvareji, neco, co v lepsim pripade prezije je a popripade a i generace po nich (mluvim ted o stare architekture, ne soucasne, i kdyz kdo vi). Kreativni obor, ze ktereho ma clovek (resp. lidstvo) prospech, je rozhodne vyse (kdyz uz se to musi hodnotit) nez obory, ktere existuji pouze z potreby penez.

    OdpovědětVymazat
  3. Ráno vstanu, kouknu na internet (plný fotografií), prolistuju noviny (plné fotografií). Opustím dům a jedu silnicí lemovanou mizernými fotografiemi. Ve škole hodnotím fotografie kolegů, po přednášce jdu fotografovat do ateliéru. Do noci upravuji fotografie, posílám, konzultuji se zákazníkem. Před spaním si přečtu něco z historie nebo teorie fotografie. Celý můj den je lemován, ovlivňován a spoluvytvářen fotografií. Občas si o víkendu zajedu do přírody, kam si ale stejně beru fotoaparát. Je tedy fotografie důležitá? :-)

    OdpovědětVymazat
  4. 6 miliard ludi zije v budovach a vyse 2,5 miliardy zije v mestach. takze sa mozeme zhodnut na tom ze architektura je dolezita. problem skor spociva v opaku. ako to uz autor naznacil, od prebudenia az po vecernicek sme obklopeni architekturou, v takom rozsahu ze ju jednoducho nevnimame ako nieco vynimocne. a ono to asi nieco vynimocne ani nieje, ak je toho tak vela a skutocne to taka vynimocna vec nieje. ak produkt ako hodinky, ipod pred 200 rokmi ani nemohol byt definovany, principialne sa architektura od vitruvia nezmenila.

    povedal by som ze architektura je ako chlieb. ten je tiez prastary, existencialne dolezity no a moze byt vynikajuci, od miestneho pekara. ale ked uz ste v tom carrefoure, tak si aj tak kupite ten rozok za 20 centov

    OdpovědětVymazat
  5. Jsem rád, že existovali a existují fachidioti jako Louis Kahn, Josip Plecnik, Josef Hoffmann...

    OdpovědětVymazat
  6. Jiří Josef Douša27. dubna 2011 11:40

    Padlo zde velice správně, že důležitost architektury spočívá především v tom, že se jedná o nemovitou věc, která má fyzickou podobu (ta mnohdykrát obsahuje i nějakou tu symboliku nebo v sobě nese ideu doby) a je to trvalejší záležitost, pomocí níž se utváří prostředí pro život civilizací (místo k bydlení, pracovní prostředí, občanská vybavenost, obchodní, sociální, kulturní a mnohé další funkce).

    Vzhledem k těmto aspektům, je u architektury zvlášť důležité klást důraz nejen na estetickou a uměleckou hodnotu, ale také na její ekologický dopad, vliv na dopravní infrastrukturu, sociální fenomény, na místní, popřípadě globální ekonomickou situaci, na psychický stav jedinců apod. Současně s tím, by tedy měla samozřejmě brát v potaz okolní prostředí (ať už přírodní krajinu, pozemní komunikace, patologické a jiné sociální jevy, socioekonomické potřeby obyvatel a v neposlední řadě umělecký výraz a urbanistické a architektonické zpracování okolní zástavby, genius loci, kulturní, historický a společenský kontext místa). Našla by se myslím ještě spousta spjatých perspektiv, které jsem opomenul, ale které jsou důležité při architektonickém ztvárnění životního prostředí.

    Tím, že u architektury jde především o její realizaci a tedy ten materiální vznik, což je finančně nákladná věc, je architektura povětšinou v rukou těch, kteří to financují, což se tak děje někdy bohužel i u veřejných staveb. Architekt zde působí někdy pouze jako prostředek. Nejsem příliš informován, ale domnívám se, že málokdy je architekt přímo tím, kdo určuje funkci, kterou bude daný objekt na daném místě zastávat (když mě někdo opraví, budu jedině rád!). Tady tu funkci by zas měli zastávat odborníci z jiných oborů, bohužel se ani tak příliš často neděje. Stavby soukromých investorů proto povětšinou vznikají na základě vlastního ekonomického (většinou i krátkodobého) zájmu samotných lidí, kteří "v tom mají své peníze". Nechci hnedka tvrdit, že je to špatně a odsuzovat tento postup, však někteří odborníci z řad ekonomů tento způsob zastávají, když aplikují "princip volného trhu" na funkci architektury. Ale rozhodně jsem přesvědčen, že by jsme se měli důkladně zabývat tím, jestli je tento princip i u architektury a urbanismu samospasitelný, a tudíž jestli ohlídá i ty souvislosti, o kterých jsem psal ve druhém odstavci.

    Když tedy budeme brát architekturu jako mezioborovou záležitost a započítáme do i to, o čem jsem psal v předchozích dvou odstavcích, tak já osobně bych jí zařadil na úplný vrchol pomysleného žebříčku. Ostatně jak uvádí Heřmanová, „v historickém měřítku zanechávají události a výsledky lidské činnosti v prostoru a krajině určité stopy, které omezují nebo naopak podporují možné aktivity následných uživatelů daného prostoru.“ [Heřmanová 2007:9]

    K tomu už jen můžu dodat, že tím nechci nijak roli samotných architektů podceňovat! Navíc spousta architektů se zabývá i teorií a širšími souvislosti (viz. pan Gebrian). Já sám mám silný vztah k umění a na estetickou a významovou hodnotu u architektur nedám dopustit. Stejně jako obdivuji, jak architekti dokáží stavbu uzpůsobit jejímu funkčním využití a to často i s velkou dávkou elegance. Jenom, když se tady mluví o městském prostředí, jsem chtěl upozornit, že si myslím, že zde hrají významnou roli i jiné faktory a obory. Takže já tvrdím, že bych se zaměřil na mezioborovou spolupráci, namísto hodnocení, čí obor je nejvýznamnější (jsem si vědom, že to taky nebyl záměr Adama Gebriana, ale naopak vyvolání takovéto diskuze) a společně tvořil komplexně, z mnoha perspektiv, promyšlenější místo k životu. Zase musím napsat - bohužel - ne vždycky je na vině absence takovéto spolupráce u samostatných odborníků, jak jsme se pokusil nastínit ve třetím odstavci.

    OdpovědětVymazat
  7. ad. Jiří Josef Douša
    pokud klast architekturu na samotny vrchol zebricku, kam napriklad lekarstvi...?

    OdpovědětVymazat
  8. ad F.
    To,co jste popsal,platí o jídle,jízdě autem,sexu(někdo na něj třeba myslí s přestávkami 24 hodin denně).Důležitý je myslím rámec,který architektura vytváří.Zkuste vyvolat film a udělat fotku v lese nebo na poli..Volně parafrázovaný Hegel: architektura vládne všem uměním...také fyzicky většinu zastřešuje(a nejen umění).

    OdpovědětVymazat
  9. Jiří Josef Douša1. května 2011 18:27

    To, jak kvalitně jsou navržené prostory nemocnice, laboratoří, bytů zaměstnanců nemocnic, to, jak kvalitní jsou prostory celého města, se podepíše na kvalitě samotného lékařství.

    Jak jsem psal, architektura poskytuje materiální rámec veškerým lidským činnostem, pokud neprobíhají ve volné, netknuté přírodě. Takže uzpůsobení prostoru potřebným činnostem a to, jak se člověk v takovém prostoru cítí, nakonec významně souvisí s tou danou aktivitou!

    OdpovědětVymazat
  10. neni to prilis alibisticke povazovat architekturu za cinitele kvality prace? just wondering...

    OdpovědětVymazat