CONTACT

4/09/2011

SuMo 36 / O odbornosti


"Nejdůležitějším prvkem jakéhokoliv expertního systému jsou znalosti."
Bruce G. Buchanan, Randall Davis, Edward A. Feigenbaum

"Obzvlášť významné je, že mnohé z nejlepších společností jednoznačně uznávají důležitost hlubokých znalostí ve svém konkrétním oboru v protikladu k obecným manažerským schopnostem. Nejlepší obchodní školy a mnoho vedoucích firem se po desetiletí snažily produkovat všeobecné manažery, lidi, kteří by se uchytili doslova v každé organizaci a pozvedli její úroveň jen pomocí technik, které se naučili. Podle teorie toho moc nemuseli vědět o konkrétní oblasti, potřebovali jen znát strategie pro řešení obchodních problémů. Ukázalo se ale, že takto management nejúspěšnějších společností nefungoval. Když se v roce 2001 Jeff Immelt stal ředitelem GE, provedl studii nejlepších firem z celého světa - těch, které rostly mnohem rychleji než ekonomika a svým akcionářům přinesly vysoké výnosy. Co měly společného? Jedním základním rysem bylo podle studie to, že si firmy u manažerů cenily "odborných znalostí" - tedy rozsáhlých znalostí v oboru dané firmy."
Geoff Colvin

"Nehledáme odborníka, hledáme manažera."
náměstek primátora Prahy Josef Nosek k obsazení pozice šéfa Útvaru rozvoje města

viz: Náměstek primátora Josef Nosek (ODS) tvrdí, že Praha potřebuje na tomto místě spíše manažera, který bude řídit asi dvě stovky zaměstnanců ÚRM. „Útvar rozvoje není útvarem hlavního architekta. Je to servisní organizace,“ řekl ČTK Nosek. Situaci přirovnal k některým pražským nemocnicím, ve kterých funkci ředitele zastávali například ekonomové nebo právníci.

"Rozdíl mezi laickou a odbornou veřejností spočívá v tom, že ta odborná má o danou problematiku zájem."
Svatopluk Sládeček

Proč by měl být šéfem Útvaru rozvoje města architekt? A nikoliv úředník, nebo manažer? Protože mu na kvalitě města, architektury, života ve městě, veřejných prostor, nejvíce záleží. Proto se tím dlouhodobě zabývá. A díky tomu má o této problematice rozsáhlé znalosti (nebo ten předpoklad alespoň existuje). Pokud najdete někoho, komu tato problematika leží na srdci více, vyberte jeho.

Záměna odbornosti za manažerské schopnosti (jejichž údajná důležitost u nás v posledních dvaceti letech převažuje) je podle mě jeden z největších omylů polistopadového vývoje. Jsme tak svědky toho, že např. jednotlivá ministerstva vedou lidé bez odbornosti (která prý není důležitá) a podle toho to vypadá.

Ministerstvo kultury vede zubař, kterému je kultura zcela ukradená a dává to svými vystoupeními nepokrytě najevo. Min. dopravy do nedávna vedl šéf bezpečnostní agentury. Ministr vnitra je spisovatel a novinář. Ministr obrany je geograf. Ministr zemědělství dopravák. Ministr životního prostředí politolog, tiskový mluvčí. Ministr školství je psycholog.

Přijde vám to normální?

6 komentářů:

  1. to je jako ten vtip, jak se sejdou dva doktoři a rozhodnou se zbourat federální shromáždění.

    OdpovědětSmazat
  2. Je to přesně naopak, Adame. „Odborníci do vlády!“ bylo jedním z hesel Listopadu. Jak to dopadlo? Příkladem budiž zdravotnictví, kde došlo k jeho naplnění snad nejdůkladněji. Výkony politiků se objektivně hodnotí těžko, ale nezdá se, že by si Bojar, Klener nebo Roithová vedli výrazně lépe než „univerzální manažeři“ Stráský nebo Heger (záměrně ze srovnání vynechávám sociopaty jako Rath nebo David, ale byli to také odborníci). Jandák mi také nepřipadal o nic lepší než současný ministr a tolik oblíbený Dostál instaloval do čela NG… však víte… Pro mne z toho vyplývá, že odbornost u politiků není zárukou vůbec ničeho. (Mimochodem, jaká by měla být správná odbornost ministra kultury?)
    Aby bylo jasno: nemám nic proti odborníkům, vzdělání a aplikování poznatků. Polemizuji s vyzněním celého textu. Obecná víra, že řízením všech institucí by měli být primárně pověřeni odborníci, „protože mají svůj obor rádi“, je opačným extrémem kritizované představy, že vše zvládnou „universální manažeři“ proškolení ve strategiích a organizačních technikách. A je to také odraz pozitivistické víry, že někde existuje objektivně správné řešení, které stačí poznat a implementovat – a o to se přece nejlépe postará odborník. Na druhé straně, ani manažeři nejsou žádnou universální spásou, protože kdyby skutečně všechny ty organizační techniky fungovaly dokonale, pak by na trhu musely existovat jen úspěšné firmy.
    V realitě ale přece jednoduché a univerzální recepty nefungují: některé instituce potřebují v čele efektivní organizátory, protože jsou zaměřené na výkon, jiným svědčí šéfové odborníci, protože jsou zaměřené na inovace. Kouzlo úspěchu tkví v tom, rozpoznat, kdo na jakou pozici patří.
    A konkrétně k URM: myslím, že největší a konkrétní zločiny proti městu páchají právě odborníci, zhusta architekti. Kotasovi určitě na rozvoji města záleží, přesto jsou jeho nové stanice metra symbolem úpadku, ateliéru pana Hubičky asi také na Letenských sadech moc záleží, proto si v nich přeje postavit monstrózní pergolu a roztomilou kaskádu jezírek a potůčků… atd. Takže se umím představit, že osvícený „manažer“, který se obklopí kvalitními odborníky může být na URM cennější než odborník. Bohužel, problém je, jak to předem poznat.

    OdpovědětSmazat
  3. Díky za postřehy. Pár krátkých odpovědí. "Mimochodem, jaká by měla být správná odbornost ministra kultury?" Mně by úplně stačilo, kdyby ho bavila, kdyby se o ni zájimal. Párkrát zašel do DOXu na výstavu (kde nikdy v životě nebyl), do divadla nejen když má předávat cenu, atd. ... K URMu ... Kotas dělá mizerné věci, protože má mizerné zadání a nikdo proces nehlídá ... kdyby byl tvrdě hlídán, myslím si, že by se vzmohl i na jakžtakž výsledek (typologii totiž ovládá mistrovsky) ... totéž Hubička ... Kotas a Hubička nejsou žádní zločinci, jsou to průměrní architekti ... toť vše ... rozhodně netvrdím, že odbornost znamená architektonický titul. Ten nezaručuje (díky "kvalitě" vzdělání u nás) takřka nic. S osvíceným manažerem je problém, který jsem se pokusil pojmenovat zde: http://ag-ent.blogspot.com/2011/02/sumo-27-o-rozpoznani-kvality.html A ještě k odbornosti, nemyslím tím titul z daného oboru (to je pouze předpoklad), myslím i kvalitu.

    OdpovědětSmazat
  4. Asi to bude také záležet i resort od resortu. Osobně si myslím, že by bylo ideální mít odborníka v oboru, který je skvělým manažerem a současně přirozenou autoritou. Dobrý manažer, pokud není odporník na danou problematiku (v tomto případě architekturu), by měl určitě mít rád oblast, kterou "vede" a tento člověk bude hodně závislý na svém týmu. Bude muset být opravdu silnou kvalitní osobností, to bude jeho přínos a důvod, proč budou odborníci v oboru s ním spolupracovat.
    Hodně důležitý je rozsah pravomocí a odpovědnosti pro danou pozici, v jakých momentech bude závislý na odborném názoru a jak může eliminovat rizika rozhodnutí z neznalosti (např. více odborných posudků pro konkrétní akce - a bude na toto čas v rámci očekávaného harmonogramu)

    Jisté úskalí vidím i v tom, že architektura nese v sobě část umění, estetiky (mohla bych pokračovat) a toto je velmi nevděčné. Nikdy nebude měřitelné, zda výsledky jsou dobře či špatně. Byla by knihovna p. Kaplického na Letné správně či nikoli??
    Přikláním se ke komentu výše (komentář přes FB)

    OdpovědětSmazat
  5. Doporučuji opatrnost v porovnávání světa byznysu a politiky. Jistě je výhodou, když je ministr v oboru svého resortu alespoň poučeným laikem, ale jakou odbornost má mít starosta stotisícového města?
    Dobrý politik dle mého musí umět zejména naslouchat, pracovat v týmu, mít neustálou potřebu obstarávat si ODBORNÉ oponentury a zajistit si kontakt s realitou běžného světa.
    Mezi šéfem velké firmy a vrcholným politikem, (platí ale i pro majitelem malé firmy a starostou malé obce) je totiž jeden zásadní rozdíl - šéf firmy si platí své zaměstnance a může je v případě nespokojenosti vyměnit, může jim mnohé nařídit a kdykoli utnout diskusi.

    Politik naopak musí založit své rozhodování na dialogu s politickými partnery, odborníky a občany. Také není bez zajímavosti, že lidé si platí politika, nikoli naopak. Uznávám, je to spíše ideální model, ale nerezignujme na něj (alespoň na těchto stránkách) :-)
    Petra Kolínská

    OdpovědětSmazat
  6. Politik spravující určitý resort není totéž jako starosta města - jejich agenda je odlišná!!!! Resort je hodně o konkrétní problematice, potřeba komunikace je jasná, naproti tomu starosta města komunikuje různé oblasti a pro obdorné věci jsou konkrétní zastupitelé - pro investice a podobně. Jinými slovy požadavky na lidi na různých pozicích se liší!!
    reakce na koment pí. Kolínské

    OdpovědětSmazat