CONTACT

10/28/2011

Vize pro Prahu


"Zesilování silných stránek je vždy úspěšnější strategie, než odstraňování nedostatků."
podstata amerického vzdělávacího systému

"Na každý problém existuje rychlé, jednoduché a pohodlné řešení. To chybné."
Umberto Eco

S vědomím pravdivosti předchozího citátu, vkládám na krásné datum, svůj vlastní návod, jak postupovat v budoucím rozvoji Prahy.

Motto: Odhalit silné stránky Prahy a zaměřit se na jejich posílení. Do nich investovat většinu městských prostředků.

01. / Vltava. Fenomén města. Vypracovat plán využití řeky pro život města, včetně ostrovů, náplavek a nábřeží. A následně ho uplatňovat. Zabývat se tímto problémem, příležitostí, jako naprostou prioritou. Součástí plánu by vysoce pravděpodobně bylo i Smetanovo nábřeží, jako pěší zóna - ale toto rozhodnutí učinit až na základě celkové koncepce. Jsou v podstatě pouze dva typy měst. "Město na řece" a "město u řeky". Praha je město na řece, ale chová se, jako by byla město u řeky.

02. / Pochopit, že Malá Strana je fenomenální místo především na bydlení a chození a zbavit ji silné automobilové zátěže. Jinými slovy, vystěhovat z ní Parlament, a to do nádherné a naprosto vhodné budovy, kam patří. Tedy do bývalého Federálního shromáždění od Karla Pragera.

03. / Navrátit společenskou důležitost prostorům, které mají kvalitní stavební základ a historickou důležitost. A to i pomocí jejich fyzických úprav (Václavské náměstí, Staroměstské náměstí, Malostranské náměstí) a přísné regulace (alespoň) vzhledu komerčních subjektů, která tato místa obklopují.

04. / Letná. Druhý fenomén města. Lépe propojit s okolím a zachovat prázdnotu. Věnovat větší množství peněz do údržby. A jednou pro vždy o ní přestat uvažovat jako o rozvojové ploše, kde se dá ledasco postavit. Její hodnota spočívá v tom, že je prázdná a do budoucna bude mít tato prázdnota čím dál vyšší hodnotu.

05. / MHD, především Metro. Zbavit pokleslých reklam (bez ohledu na velikost příjmů) a učinit v co nejkratším termínu všechny stanice bezbariérově přístupnými. Pokud město není schopno pro své občany udělat ani toto, je k smíchu.

06. / Zbavit se prázdného prostoru po bývalé Staroměstské radnici a předat jej Univeritě Karlově. Z pozice města tak deklarovat podporu této významné veřejné instituci i vzdělanosti obecně. Začít intenzivní spolupráci mezi městem a univerzitou tak, aby nebyla nucena budovat své kampusy na periferii, ale v důležitých částech města.

07. / Vytvořit seznam prázdných staveb v centru města, a začít intenzivně tlačit (pobízet) jejich znovunaplnění. Toto musí být prioritou před novým stavěním. Nerozumím prázdnosti radničního bloku, který tvoří celou jednu stranu Malého náměstí.

08. / Pochopit, že po stavební stránce je Praha mnohovrstevnatá (a že to je její největší kvalita) a snažit se doplnit její organismus o další vrstvu, neméně kvalitní. Tedy požadovat, aby všechny akce hrazené z veřejných peněz, měly co nejvyšší kvalitu. Pořádat archit. soutěže, hledat mechanismy, jak vyhledat co nejkvalitnější řešení, nikoliv nejlevnější.

09. / Pochopit, že parky (Letná, Stromovka, Jelení příkop, Petřín, Vojanovy sady, atd.) jsou Pražany mimořádně oblíbená místa a mimořádně důležitá pro spokojenost občanů. Navýšit část rozpočtu, která se věnuje jejich údržbě a vybavenosti (toalety, občerstvení), tak aby je bylo možné plnohodnotně využívat.

10. / Pražský Central Park (příležitost propojení Vítkova a Masaryčky - viz návrh Jiřího Stříteckého a Jeana Nouvela, více zde)

PS /
Pokud existuje požadavek po stavění nových administrativních staveb. Lokalizovat pro ně vhodně vybrané místo (vysoce pravděpodobně u letiště) a většinu z nich směřovat sem, do tzv. CBD (Central Business District).

Neinvestovat peníze do zlepšení podmínek individuální automobilové dopravy. Není to silná stránka Prahy. Není to tedy priorita.

20 komentářů:

  1. K bodu 9/ Aby mestske organy nasli financie v rozpocte na verejne priestory potrebuju získajú dôležitý údaj o ich finančnej hodnote. Neviem ako je to v Prahe, ale vo Veľkej Británii sú parky na mestských úradoch uvádzané ako majetok s malou, alebo žiadnou finančnou hodnotou. Zostávajú skrytým majetkom. Niekoľko miestnych úradov vo Veľkej Británii (Liverpool, Bristol, Islington) už pristúpilo k pripísaniu finančnej hodnoty hmotnému majetku otvorených priestorov (parkov). Z týchto prípadových štúdií vznikla jednoduchá metodológia (založená na základe nákladov spojených s výmenou prvkov, ktoré tieto priestory obsahujú), ktorá môže byť príkladom pre všetky miestne orgány, ale nezachytí jeho celkovú hodnotu pre spoločnosť. Krajiny, ako sú Nový Zéland a Austrália nedávno zmenili spôsob, akým oceňovali svoje parky pre účely evidencie, čím zároveň získali silnejšie argumenty pre ich financovanie.

    OdpovědětVymazat
  2. as PS/business district: Takže chcete vytvořit kancelářské městečko, které bude generovat velkou jednorázovou zátěž ráno a odpoledne, ale jinak bude v podstatě mrtvé(prázdné)-přes den jsou lidi v kancelářích a večer jsou doma(jinde v Praze)?

    OdpovědětVymazat
  3. Ne, nechci. Pokud by Vás ta problematika více zajímala, doporučuji toto: http://www.amazon.com/Airport-City-Mathis-Guller/dp/8425219051

    OdpovědětVymazat
  4. Zatím budu diskrétní a nebudu jmenovat, ale nedávno jsem mluvil s představitelem Rady hl.města o tom, že Vltava jako zásadní městotvorný prvek (materiálně i mentálně)musí být leitmotivem uvažování o městě u politiků i odborníků. Ten pohled, jímž jsem byl sjet, byl takový, jako bych mluvil nějakým zapomenutým dialektem nebo to byl já, kdo je za blba, když chce takovou podivnost. A to trochu o Vltavě něco tuším, když jsme se sdružením Dvojka sobě a (A)VOID Gallery trochu rozhýbali život v úseku Rašínova nábřeží, zatímco dosavadní správce tam přináší dost podivné bizarnosti.

    OdpovědětVymazat
  5. Ukázka zmíněných bizarnosti:
    http://www.facebook.com/photo.php?fbid=247836545226651&set=a.247836231893349.77729.100000009220958&type=3&theater

    i s detailem:
    http://www.facebook.com/photo.php?fbid=247836545226651&set=a.247836231893349.77729.100000009220958&type=3&theater

    OdpovědětVymazat
  6. Nemohu souhlasit s bodem 5. Reklama je součástí moderního města a kde jinde by měla být než v MHD? Navíc zbavit MHD takového příjmu (a to zbytečně) je prostě nezodpovědnost, to si těžko může nějaké město dovolit. Jiná otázka je, jak jsou ty příjmy využity, ale to není podstatou tohoto bodu.

    OdpovědětVymazat
  7. Abychom si rozuměli zcela přesně. Já si myslím, že město by mělo vědět jakou reklamu a na co přesně do metra pouští. A mělo by mít strategii toho, co chce svým občanům, ve svém majetku, každodenně ukazovat. Čili, nevěřím v systém "najití komerčního provozovatele, který tam bude propagovat cokoliv, co mu vydělá nejvíce".

    OdpovědětVymazat
  8. Vitezslav Danda28. října 2011 18:19

    Body 2/ a 4/ by se daly vyřešit navázáním na výsledky soutěž z roku 1928. Na Letné měla vzniknout areál ministerstev s dominantní budovou parlamentu. Soutěž vyhrál Josef Štěpánek, mě se osobně víc líbí návrh Josefa Krejcara, který získal druhou cenu. Koneckonců jedna budova ministerstva nakonec u ústí Letenského tunelu vznikla. Nesdílím názor, že by Letná měla zůstat prázdná. Myslím, že kdyby bylo jižním limitem pro nové objekty veřejné správy současné rozhraní písek/tráva, nemělo by to žádný negativní vliv na možnost relaxace v Letenských sadech. Právě Letenské sady jsou dle mého názoru skutečnou kvalitou v tomto území.

    OdpovědětVymazat
  9. Víťo, nalezení hranic prázdna Letenské pláně mě nepřestává zajímat, ale myslím si, že to není jen tak. Spousta lidí si myslí, že se z toho dají ty tzv. okraje, zvláště směrem k ulici Milady Horákové snadno ukrojit, ale já si to nemyslím. Každopádně je to dobré a důležité téma.

    OdpovědětVymazat
  10. dobre, jen v bode 05, MHD bych dal tramvajim prednost pred metro - kdyz je rec o zesilovani silnych stranek, malo co ma tak dobrou uroven jako prazska tramvajova doprava.

    taky, kdyz uz bylo toho 28. by se mohla otevrit debata jestli by nemel prezident mit misto hradniho komplexu mene nabubrely a tatickovsky urad. a jestli mel, tak jake jsou jine moznosti vyuziti hradu?

    OdpovědětVymazat
  11. Jiří Josef Douša29. října 2011 19:28

    Na rozšíření a revitalizaci pražských náplavek město vyčlenilo na letošní rok 25 mil. Kč z rozpočtu a zároveň nechalo vypracovat projekt - http://praha.idnes.cz/Praha-zpravy.aspx?r=praha-zpravy&c=A110328_1556727_praha-zpravy_sfo . Nevím jaká je aktuální situace, ale efekt z proinvestování těchto prostředků nevidím, takže je možné, že magistrát tento rozpočet ještě proškrtal. Byla by to však ohromná škoda, když se podíváme na poměr této částky oproti ceně dopravních staveb pro individuální dopravu!

    OdpovědětVymazat
  12. Já jsem za všechny dobře myšlené impulzy pro zdravější Prahu. Adame je trochu vidět, že tu Prahu ještě nemáte úplně zažitou. Místo po radnici na Staroměstském náměstí vždycky bude spojené s městskou samosprávou, dnes jako tichá výčitka, zítra věřím s novým zastupitelským sálem. Dát ho Univerzitě je jen populismus jako dát Hrad Národní knihovně, určité funkce se prostě tradičně váží na určitá místa a v tom je jejich síla. Že ale Univerzita nebojuje o získání Klementina, to je její ostuda, ten prostor by jí skutečně pomohl, ne ten plácek u Radniční věže.

    OdpovědětVymazat
  13. neco k tematu vcetne klasicky vyzivne debaty
    http://goo.gl/XR9cV

    OdpovědětVymazat
  14. 02 | Malá Strana vždy plnila úlohu podhradí, čemuž odpovídá palácová architektura. Svým způsobem tu tedy parlament své místo má (ač by se mi rovněž zamlouvala představa parlamentního sídla v bývalém Federálním shromáždění).
    Ovšem pakliže řešit problém bydlení na Malé Straně, pak by se snaha měla obrátit směrem k zamezení neustálých proměn standardních bytových prostor na kancelářské. Kde se dříve běžně bydlelo, je dnes kacl. S bydlením samožřejmě souvisí i běžná vybavenost parteru, která vedle turisticky lákavého zboží pokulhává.
    Velice složitě řešitelné body, ležící na bedrech politiků (politická rozhodnutí) a občanů samotných (uvědomění hodnot)...

    OdpovědětVymazat
  15. Báro. Jak souvisí role podhradí s parlamentem?

    OdpovědětVymazat
  16. podhradí s řadou šlechtických paláců - dříve sídlo šlechty, dnes sídlem státních institucí - nepřijde mi to až tak nepřirozené. markantnější je ale podle mě konstantní proměňování bytových prostor v nebytové napříč celou Malou Stranou. Stěhování parlamentu by nijak zvlášť výrazně bytových ploch nepřidalo (kapacitou logicky srovnatelné s Federální shromážděním, pakliže o něm uvažujeme jako o náhradním prostoru). V momentě, kdy bude dnešním nebytovým prostorům navrácena jejich původní náplň a na Malé Straně se opět bude bydlet, může parlament klidně setrvat na svém místě. Ten bytovou krizi nespasí, ačkoli souhlasím, že pragrova budova by byla jistě důstojnějším sídlem.

    OdpovědětVymazat
  17. Pozor. Nepodceňoval bych vliv Parlamentu na atraktivitu kancelářských prostor v jeho blízkosti. Jinými slovy, to administrativní zatížení Malé Strany vyvolané Parlamentem je mnohem větší, než jeho samotná velikost a obsah ... o dopravě nemluvě.

    OdpovědětVymazat
  18. Pravda, poučení.

    OdpovědětVymazat
  19. Myslím, že zatížení Malé strany kancelářskými prostory je kvůli lokalitě samotné. Souhlasím s Bárou s tím, že parlament v oněch místech má svou logiku a nevadí mi tam. (Viz všechny možné ambasády a ministerstva nasáčkovaná do starých paláců). Pragerova budova svou chvíli prokaučovala tím, že se svěřila do rukou Národního muzea - tak nevím, co by se s tím dnes dělalo, když už se chystá složité propojení NM a budovy FS.

    OdpovědětVymazat