CONTACT

10/23/2011

SuMo 59 / O architektonických soutěžích


Milý čtenáři, víš co to je "architektonická soutěž"? Předpokládám, že ano, ale pokud náhodou ne, zde je krátké vysvětlení.

Jde o způsob zadání zakázky na stavbu domu (úpravu veřejného prostoru, rekonstrukci) pomocí soutěže mezi jednotlivými účastníky. Nejčastější způsob soutěže býval veřejná-anonymní. Tedy přihlásit se může každý (autorizovaný) architekt a vítěze (budoucího zpracovatele návrhu) vybírá porota, jejíž většina je nezávislá na vyhlašovateli. A je tím zaručena nezávislost rozhodování. Tento způsob může využít každý potenciální zadavatel, především však zadavatelé veřejných zakázek, kteří tak nemusí využívat běžná obchodní výběrová řízení, kde se vybírá podle levnosti zpracování, rychlosti, referencí, nebo velikosti pojištění dané firmy.

Tento způsob zadávání zakázek se využívá čím dál tím méně (pozn. řádově se takto zadá ročně asi 10 zakázek z více než 1000 v oblasti staveb financovaných z veřejných zdrojů). Přestože to je asi jediný způsob, kde můžete adekvátně nastavit kritéria hodnocení, podle toho, co doopravdy chcete. A tady je asi kámen úrazu. Většina zadavatelů neví, co by měla chtít. Jediné o co se snaží je omezit velikost vlastních výdajů, tedy přesně stanovit finanční limit, do kterého se má ta která zakázka vejít. Nepožaduje se kvalita, originální řešení, příjemné překvapení, nebo něco, co si zadavatelé ani neuměli představit.

Proč? Jedna z odpovědí je: Protože je to riskantní. Předem nevíte, co dostanete.

Proč se archit. soutěže využívají čím dál tím méně? A nejsou využity ani na nejvíce viditelné příklady jako je rekonstrukce Klementina, nebo Národního muzea?

Důvodů je celá řada, ale zmíním jeden podstatný. Po archit. soutěžích dnes volají pouze architekti. Přestože pro ně představují spoustu dřiny s velmi nejasným (a tedy nezaplaceným) výsledkem. Nezřídka se takové soutěže účastní až 100 týmů (a šance na vítězství je tedy 1%).

Archit. soutěže by měli na veřejné stavby požadovat všichni ostatní. Obyvatelé města, zastupitelé, politici, úředníci, zkrátka všichni občané. Měli by požadovat, aby stavby financované z veřejných zdrojů měly vysokou kvalitu. Nedělají to. Nabízí se opět otázka proč. Představuje to nedůvěru v architekty jako profesi? Nedůvěru, že z mnoha desítek návrhů se vybere nekvalitní? Že neexistují dostatečně vzdělaní porotci schopní kvalitního výběru? Je příprava archit. soutěže příliš pracná, zdlouhavá a nejen finančně náročná? Samozřejmě, že je, ale když porovnáte půl roku příprav s faktem, že stavba bude stát několik desítek, možná stovek let, přijdete třeba na to, že to má smysl.

Jsme dnes v absurdní situaci, kdy pracné soutěžení s malou nadějí na výsledek požadují pouze ti, pro které z toho plyne především spousta nezaplacené práce. Fascinující. A v naší rádoby efektivní společnosti zaměřené na vydělávání peněz rovněž krajně nedůvěryhodné. Když architekt přesvědčuje o důležitosti architektury, nikdo mu nevěří (a totéž platí i o soutěžích). Pokud tento blog čte někdo jiný než architekti, tak vězte, že nutnost prosazování archit. soutěží leží právě na vašich bedrech. Tedy pokud stojíte o zkvalitňování prostoru, ve kterém žijete.

22 komentářů:

  1. Jen pár maličkostí. Soutěž, která není dobře připravená, povede ke špatnému výběru. Soutěž obecně zvýhodňuje "extravagantní" návrhy, které dokáží v časovém presu zaujmout porotu. Může být do jisté míry povrchní. Soutěž může snadno skončit blamáží a soudními spory. Viz zatím nezhojená kauza Národní knihovny. Nic z toho, co píšu, není myšleno PROTI soutěžím obecně. Naopak, při změně paradigmatu a velkém počtu architektonických soutěží se popsaná rizika můžou vyřešit sama od sebe.

    OdpovědětVymazat
  2. Tak taky pár poznámek ve stejném pořadí. Ano (jako všechny jiné typy výběrů). Nepovažuji za automatické - záleží na porotě. Může, ale taky nemusí. To je velký problém. Souvisí s naší neochotou respektovat výsledky. U architektů velmi rozšířené. Ano, vidím velký problém v tom, že zatím neexistují kvalitní připravovatelé soutěží. Ale je to začarovaný kruh. Zatím jim tento segment nepřipadá zajímavý, protože je příliš malý.

    OdpovědětVymazat
  3. Proč by měl architektům někdo důvěřovat ? michal

    OdpovědětVymazat
  4. Stejně tak se dá zeptat, proč by jim někdo důvěřovat neměl? V tomhle podle mě záleží na nastavění celé společnosti, buď si lidi navzájem věří, nebo ne..
    Architekt je stejně odborník jako zubař, právník nebo automechanik.. Jsou špatný zubaři i dobrý zubaři. I výměnu pneumatik necháte na někom jiném, a přitom je to tak banální věc co zvládne každej. Proč teda neříct architektovi?

    OdpovědětVymazat
  5. Nechápu, jak může autor zastávat takový názor a současně být fanouškem soutěže na NK.
    Zdenál

    OdpovědětVymazat
  6. Koupě trika OK JK a jeho nošení znamená podporu výstavby NK. Bez soutěže. Původní soutěž byla nehorázná, neregulérní.

    OdpovědětVymazat
  7. Neznamená. Moje názory na "soutěž" jsou veřejně dohledatelné. Viz: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10095519229-vedlejsi-efekty/209411058070005/

    OdpovědětVymazat
  8. Nedokážu sledovat tento pořad. Byl by problém názor na soutěž stručně zformulovat? Včetně toho jestli se návrh JK má realizovat?
    Pokud jde o téma architektonických soutěží, není možné tuto kauzu nezmínit.

    OdpovědětVymazat
  9. Případ NK jen dokazuje že soutěže dělat neumíme a nebo radši neděláme vůbec. Obojí je špatně.

    OdpovědětVymazat
  10. To si nemyslím. Soutěž probíhala v režii UIA.

    OdpovědětVymazat
  11. Znamená to podporu.
    Z kazdeho trika slo 200 kc do nejakeho fondu na podporu knihovny od JK.

    Soutez probihala neuveritelne. To, co se spustilo pak skoda slov a to, jak se pak svymi reakcemi vybarvil JK nemene sokujici.

    Jinak slovo "architekt" je u "obycejnych lidi" tak zdiskreditovane, ze jeho pouziti ve spojeni s cimkoliv spolehlive odsuzuje danou vec k neuspechu. Kdyz se rozhoduje o vyuziti verejnych prostredku, tak to prece nenechame na par pseudoumelcich, kteri budou za nase penize vymyslet akorat same kraviny, jen aby si vyhonili ego.

    OT,IU: Jakkoliv si muzeme rikat, ze architekt a urbanista je to same, pokud chceme, aby byl nas nazor aspon trochu bran vazne, ve spojeni s mestskymi problemy bych se drzel urbanisty, protoze to aspon nikdo nevi kdo je.

    OdpovědětVymazat
  12. Tak jsem se po letech podíval na ty Vedlejší efekty a považuju za neuvěřitelný, že jste se tam, Adame, nazačal nahlas smát nebo na někoho křičet... ale ten výraz ve 12:18 je super! :)

    OdpovědětVymazat
  13. V Rotterdamu se mě na diskusi o budoucnosti archit. soutěží zeptali, co se v procesu přípravy soutěže na Národní knihovnu stalo špatně. Moje odpověď zněla: "Je mí líto, ale nemohu si vzpomenout na nic, co se stalo dobře." PS/ To ale nijak nesnižuje respekt, který chovám k Janu Kaplickému a jeho tvorbě.

    OdpovědětVymazat
  14. Aha, takže v Rotterdamu si teď myslí, že se JK stal obětí špatně připravené soutěže ne-li české malosti nebo dokonce Klause. To je opravdu výborné.

    Pokud jste tedy fanouškem výstavby NK, bylo by možné shrnout kvality návrhu JK? Od soutěže - pět let? - se to nikomu nepodařilo.

    OdpovědětVymazat
  15. Lidé, kteří se pod své názory na tomto blogu neumí podepsat svým jménem sice odpovědi vyžadovat mohou, ale nedočkají se jich. Alespoň ode mne.

    OdpovědětVymazat
  16. 26. ŘÍJNA 2011 10:46 podepisuje Zdeněk Gross - v pořádku?

    OdpovědětVymazat
  17. Není nutné odpovídat. Z

    OdpovědětVymazat
  18. Odpovím samostatným příspěvkem, ale bude mi to pár dní trvat.

    OdpovědětVymazat
  19. Tak děkuji. Myslím, že tohle téma to potřebuje. Z

    OdpovědětVymazat
  20. Určitě se shodneme na tom, že soutěží je jako šafránu a že by jich mělo být více. Nicméně bych tolik neshazoval fakt, že např. obec má na nějakou stavbu daný rozpočet a potřebuje se do něj vejít. Samozřejmě i toto se dá stanovit v rámci podmínek arch. soutěže, ale je otázka jak s tím naloží (převážně nezávislá) porota. Po pravdě řečeno si nejsem jistý k čemu je obci skvělý návrh, který ale stojí 2x více než kolik na to má. Nebo k čemu je vítězný návrh, pokud autor nemá kapacity na zpracování dalších stupňů projektu a není schopen v práci pokračovat. Myslím tedy, že kromě zodpovědnosti zadavatelů a porotců a je potřeba zmínit i obrovskou zodpovědnost soutěžících, která pokud není, tak dlouhodobě vede právě k tomu nezájmu o arch.soutěže, protože jejich výsledky se ukazují jako obtížně použitelné. Neříká se to lehce, ale z části si o stav kolem arch. soutěží možná můžeme jako architekti sami.

    OdpovědětVymazat
  21. To je určitě pravda. Tato provázanost je zřejmá.

    OdpovědětVymazat