CONTACT

adam.gebrian@gmail.com
https://herohero.co/adamgebrian

6/04/2010

Ostrov pokladů


Když jsem psal před necelým půl rokem definici poslání AG-ENTa, nečekal jsem, že mě ji Petr Babák "donutí" tak brzy přeformulovat. Nicméně stalo se. Původní zněla takto:"AG-ENT je firma, která nabízí spolupráci každému, kdo se snaží o (nebo podporuje) vznik kvalitní architektury a potřebuje pomoci." Aktualizovaná verze již neobsahuje slovo architektura. Zkrátka, AG-ENT je firma, která nabízí spolupráci každému, kdo se snaží o (nebo podporuje) vznik kvality a potřebuje pomoci.

Odvaha zesměšnit sám sebe

Odvaha je nadužívaný termín snad ve všech uměleckých oborech, v jejich studiu pak několikanásobně. Nevím kolikrát jsem byl svědkem prezentace „odvážného“ řešení. Někdo navrhl odvážný, kilometr dlouhý dům a navíc ho umístil do centra historického města. Co na tom, že „odvaha“ se projevovala ignorací rozumu a byla reprezentována potištěným papírem o velikosti A1. Na projektu nebylo zajímavého vůbec nic, musel se tedy prohlásit za odvážný. David Carson, na poznámku, že je považován za odvážného grafického designéra reagoval takto: „Aha, to myslíte např. když se rozhoduji, zda použiji patkový, či bezpatkový font? Hmm, to je opravdu dech beroucí drama. Můj táta byl testovací pilot. Dají vám letadlo a řeknou: „běž vyzkoušet, jestli to letí“. Na to je potřeba odvaha, ne na výběr fontu.“

Petr Babák a Štěpán Malovec rekapitulují výsledky svého pedagogického působení na VŠUP v Praze. 5 let života ateliéru 304, nebo správněji 5 let Ostrova pokladů. Katalogem a výstavou. Odvaha je klíčové slovo jejich činnosti. V čem tedy spočívá?

Intermezzo:

Charakteristický motiv, který dělí školy na mizerné, průměrné a špičkové se objevuje po skončení každé přednášky. Na mizerných školách se nikdo na nic neptá, ba co více, bojí se i odpovídat na případné otázky přednášejícího. Na průměrných se do diskusí zapojují alespoň pedagogové. Na těch špičkových musíte být hodně průrazní, abyste se k otázce, či odpovědi vůbec dostali. Proč se na těch mizerných nikdo neptá? Hlavní příčina je jednoduchá. Bojí se, že jeho otázka bude „hloupá“ a že se mu budou spolužáci smát. Že se před nimi totálně znemožní. Na špičkových institucích nepokládají studenti o moc inteligentnější dotazy, ale mají menší strach ze zesměšnění. Touha něco se dozvědět je větší, než strach z krátkodobého výsměchu.

Desatero odvážných rozhodnutí vedoucích k výstavě a katalogu:
01./ Přizvi ke spolupráci člověka, kterého znáš pouze ze společného hraní fotbalu
02./ Pro výstavu vyber pouze jeden jediný projekt, který bude reprezentovat celých pět let úsilí
03./ Tento projekt nevybírej na základě objektivního hlasování, nebo po dlouhotrvající odborné diskusi, ale vylosuj ho z klobouku
04./ Použij ho, i když vylosuješ něco, co by nechtěl vystavit ani jeho autor
05./ Odolej možnosti losovat znovu
06./ Nech výstavu připravit studenty mimo rámec jejich studijních povinností, tak abys je nemohl motivovat udělením zápočtů a omez si tím možnosti donucování na naprosté minimum
07./ To vše proveď v neuvěřitelně zkostnatělé instituci, jakou VŠUP bezesporu je, a riskuj, že si vysloužíš kuloární kritiku a možná i přijdeš o místo vedoucího ateliéru
08./ Nevyškrtni výše uvedenou větu z katalogu, i když bys snadno mohl a ušetřil bys si spousty problémů
09./ Zavři oči nad faktem, že autor textu neumí zřejmě počítat a jeho desatero má pouze 9 bodů

Pokud Petr Babák a Štěpán Malovec tuto svou odvahu na své studenty přenesli, přenášejí a přenášet budou, má grafický design v Česku o budoucnost postaráno. Protože jak říká přední britský odborník na vzdělávání Sir Ken Robinson: „Mýlit se a být kreativní není totéž. Ale pokud nejste připraveni mýlit se, nikdy nic skutečně kreativního nevytvoříte“.

Kritika
Prezident Václav Havel tvrdí, že nenáviděl požadavek po „vyváženosti psaných projevů“. Se mnou je to stejné. Ale nevyvážené věci dnes z nepochopitelných důvodů nejsou chápány seriózně. Takže pojďme tu ódu na ateliér 304 trochu vyvážit. Kritikou. Za největší problém vidím disciplínu. Číst ty stohy emailů, kterými se Petr a Štěpán snaží své studenty motivovat k větší (pracovitosti, dochvilnosti, docházce vůbec, k dodržování termínů, … dosaďte si sami, co vás napadne) mě úplně odrovnalo. Oba si museli sáhnout na dno své kreativity. Některé z dopisů jsou neuvěřitelně vtipně napsané, vydaly by na samostatnou, zajisté úspěšnou výstavu. Je z nich jasně cítit, že situace je zoufalá.

PS1
Odvaha se projevuje různě. Ale přizvat k přípravě katalogu a výstavy člověka, který o grafickém designu neví zhola nic odvážné je. Ostatní si totiž o vás budou myslet, že tohle může udělat pouze naprostý idiot.

PS2
Při přípravě výstavy jsem měl možnost prohlédnout si řadu studentských prací, které v ateliéru vznikly. Pár z nich je fantastických. Většina průměrných. Některé povrchní, nudné a nezajímavé. Je to naprosto v pořádku. Znáte Gaussovu křivku? Má to tak být. Studium není o vytváření špičkových návrhů. K čemu by pak byla samotná profesní kariéra?

PS3

Když se k odvaze připadá vrozená míra skromnosti, tolerantnosti a ochoty naslouchat, kterou oba vedoucí disponují, je úspěch zaručen.

Hodně štěstí Petře a Štěpáne. Děláte to dobře.

Ve vlaku z Ostravy do Prahy,
6. května 2010,
AG

Žádné komentáře:

Okomentovat