Den s Kamielem Klaassem

Ve čtvrtek 9. června přednášel v Praze na pozvání občanského sdružení Kruh Kamiel Klaasse (NL architects). Druhý den jsem ho vyzvedl v 9.30 a absolvovali jsme několikahodinovou prohlídku Prahy. Není nad to zažít autentické reakce skvělého architekta, který něco vidí poprvé., čeho si všímá, co ho zaujme. Zkusím si vzpomenout na jeho přesné reakce:

Kotva
Paráda. Jasný důkaz, že se mají starší věci nově adaptovat. Je to krásný, vznešený, příjemný. Perfektní konstrukce. Bílá barva je správná volba a dobře vyřešený strop s technickými rozvody.

Náměstí Republiky
Správné řešení, ta snaha dostat chodníky i silnici do jedné úrovně a je to i dobře materiálově hierarchizováno.

Pasáže
Nadšení z pasáží České národní banky i z pasáže Broadway. Ty luxféry, co to je? Vypadá to fakt dobře, trvanlivě, a zdá se, že je tu i skvělé klima bez klimatizace.

Dům u Černé matky boží (snídaně v kavárně)
Oceňuje, ale nadšení nejeví. Pak u vstupu zahlédne foto Chocholova bytového domu v Neklanově pod Vyšehradem a díva se na něj snad minutu. Radost z dóz Pavla Janáka („O tuhle geometrii se teď snaží Julien de Smedt, ne?“), dlouho prohlíží Gočárovu monografii.

Zadní fasáda Myslbeku
Uffff.

Karolinum
Krásný vstup.

Dětský dům (Ludvík Kysela)
Evidentní nadšení. Fascinován velkorysostí parteru a především prvorepublikovými výkladci z ohýbaného skla a mosazných, nebo ocelových rámů. Fotí spousty detailů na dalších místech.

Pasáž v Koruně
Ten materiálový luxus, co jste tu měli na začátku 20. století, tak to z Holandska neznáme.

Baťa
Musím napsat do Nike. Firma podobného významu, jako kdysi Baťa, ale v úrovni stavění se mají co učit.

Lindt
Co to je? Opaxit? Neznám. Ale vypadá to fantasticky.

Palác Euro
Dobrý, velmi slušný.

Kubistická lampa
Pěkně.

Národní třída
Zaujala markýza ve vnitrobloku Platýzu, ale i hotel Metropol, především řešení výsuvné fasády a parter.

Krátká zastávka ve Fragnerově galerii, kde budou mít NL architects na podzim výstavu.

Botas 66 Gallery
Líbí.

Kostel sv. Bartoloměje
Při pohledu zvenku nevěří, že by to mohlo stát za to. I když se směje termínu barokní minimalismus, který aplikuju na vnější fasádu. Uvnitř mění názor. Materiálová kombinace a prostorová bohatost na něj dělá velký dojem.

Palác Dunaj na Národní
Několik fotografií.

Vrchol dne / Nová scéna
Absolutní fascinace. Kamiel pobíhá kolem jako malý kluk a fotí desítky fotografií. Ohromně se mu líbí ukončení náměstí směrem k Národnímu divadlu (poklesnutí o pár schodů dolů, tak, aby kamenné zábradlí výškově nepřesahovalo horizontální úroveň plochy náměstí). Prohlídka interiéru. Nadšený z materiálů, barev, uměleckých děl. „Je deprimující vědět, že něco takhle skvělého v životě nenavrhnu. Říkáš, že tady jsou architekti, kteří to neoceňují. Hmm, tak to se změní. To musí být svázaností s komunistickým režimem, ale kvalita toho domu je naprosto univerzální. Přijde mi to hodně citlivé k Národnímu divadlu.“ Nejvíc otázek směřuje ke skleněným blokům na fasádě. Vzpomněl jsem si, jak před rokem kvůli Nové scéně Minsuk Cho (Mass Studies) málem taxikáři zatáhnul za ruční brzdu.

Přes Vltavu na druhý břeh přes most Legií
Šlapadla a pramice. Kamiel obdivuje pomalou pohodovost centra města.

Vojanovy sady
Velmi příjemné.

Valdštejnská zahrada a druhý vrchol dne. Grotta.
Co to je? Jak se to dá udělat?

Palácové zahrady
Nadšení.

Plečnik na Hradě.
Vše detailně prohlíží. Býčí schodiště a předprostor Španělského sálu zanechávají evidentně hluboký dojem. Obelisk. Ne, to nemůže být jeden kámen, to kecáš … A co je tohle? To není Plečnik, co? Ne, to je Bořek Šípek (vstup do prezidentské kanceláře). Aha (smích).

Jelení příkop
Tunel. Oceňuje, ale bez nadšení. Ale starší Pleskotova lávka na vrstevnici nad Chotkovou silnicí vyvolává další vlnu ocenění.

Rozloučení opět u Fragnerky.