11/21/2010
SuMo 17 / O paradoxech
"Teprve paradox může odhalit pravdu. Abychom prozkoumali skutečnost, musíme pravdy přimět balancovat na napjatém laně jako akrobaty."
Oscar Wilde
Téma, které mě v posledních letech nejvíce zajímá: Paradox. Pokus o skloubení dvou nemožností v jeden srozumitelný celek. 1+1=3. Atletický stadión, který uvnitř nemá fotbalové hřiště, ale stromy. Nízkopodlažní zástavba s mnohem vyšší hustotou zalidnění, než v mrakodrapech a s větším množstvím interiérového prostoru na jednoho člověka. Studentské bydlení v centru města, kde na jednoho studenta připadá dvojnásobná plocha, než na současných kolejích, cena nájemného je o něco málo nižší a na pronájmu celého domu vyděláte víc, než když by tam bylo běžné bydlení s komerčním nájmem (zdravím autora projektu Jana Holuba). Čím větší nemožnost, čím menší manévrovací prostor, tím větší naděje, že něco zajímavého vznikne. Takovéto projekty nevznikají racionální analýzou. Na začátku je vždy vzácná intuice, že to půjde. Pak následuje několik týdnů beznaděje, dřiny a doufání, že se to obrátí. Když ano, je to ten nejlepší pocit.
Můj první semestr v USA. 14 týdnů dřiny. A jedna hodina v autobuse, dva týdny před koncem, kdy jsem na to přišel. Neskutečný pocit, který celou tu dřinu vyvážil. Absolutní euforie. Projekt je k vidění zde. Problém samozřejmě spočívá v tom, že se to většinou neobrátí a pokus selže, uspokojivého výsledku se nedoberete. Nevadí. I pokus stál za to. Můj druhý a třetí semestr v USA.
Když se vám intuitivně podaří najít skvělé téma, paradox, tak první otázka, kterou od vyučujícího dostanete bude: Jak? "Jak?" je skvělá otázka. Znamená to, že jste na dobré cestě. Vedoucímu práce se projekt líbí, zaujal ho a sám by rád věděl, jakým způsobem se dokážete dopracovat k výsledku a bude se vám na vaší cestě snažit pomoci. Pokud je jeho první otázka: Proč?, tak si můžete rovnou ušetřit argumenty. Už to nikdy neobhájíte. Nezajímá ho to.
Hledejte ve svých projektech paradoxy, snažte se skloubit nemožnosti. Snažte se dokázat něco, co vám na začátku bude připadat nemožné. To je pravý smysl studia.
"Pokud je jeho první otázka: Proč?, tak si můžete rovnou ušetřit argumenty. Už to nikdy neobhájíte. Nezajímá ho to."
OdpovědětVymazatTo mluvíš o někom konkrétním? Samotná otázka proč ještě nesignalizuje nezájem, tedy ne obecně.
Jakýkoliv učitel/mentor je taky jenom člověk lapený v hranicích svých znalostí a libůstek. Nemůže znát vše a vůbec nemusí na první pohled docenit potenciál předvedeného ... a obráceně.
Určitě to neplatí tak dogmaticky, jak jsem napsal. Ale schválně to zkus sledovat a zjistíš, že se to děje mnohem častěji, než bychom si všichni mysleli.
OdpovědětVymazatSledovat to naživo budu už dost těžko :)
OdpovědětVymazatStudenti obzvlášť by si měli mentora zdvořile vyslechnout a pak si jít přímo za svým a třebas se i "vybourat". To je velmi cenná zkušenost.
Ad/2 určitě, Ad/1 To nikdy nevíš ... třeba z druhé strany.
OdpovědětVymazat