Dnes mi přišel email od bývalého spolužáka (zdravím Matěji) s žádostí o tento text. Tak tady je. Je to sice už veterán a určitě v něm spousta věcí neplatí, ale třeba někomu udělá radost.Architekti jsou lidé tvořiví a to v každém aspektu lidské činnosti (anebo si to o sobě aspoň myslí). Tento článek píšu v prostředí, kde skoro všichni studenti FA TU Liberec kolem mě chrlí jedno logo fakulty mechatroniky za druhým. Svoji kreativitu tak chtějí dokázat klientovi (teoretikovi, zájemci) hned při první příležitosti. K tomu nám zajisté poslouží název (věc nesmírně důležitá) vlastní architektonické kanceláře. Způsobů, jak vytvořit název, je zajisté celá řada. Projděme si alespoň ty nejčastější.
01. Zkratka vycházející ze jmen autorů:Na prvním místě musím jmenovat MvRdV (zpopularizovat název při výslovnosti připomínající české pořekadlo “strč prst skrz krk“ je zajisté hodné respektu). Na druhém bych viděl španělskou archit. kancelář RCR (vycházející ze jmen autorů Vilalta, Pigem, Aranda – tato skutečnost mě vždycky rozesměje; ještěže se jmenují křestními jmény Ramon, Carmen a Rafael). Mezi dalšími budou třeba XdGA, SANAA, SOM, KCAP, MAP, EEA.
02. Prostý název podle jména autoraTato část je věnována spíše již zavedenějším autorským kancelářím jako třeba Richard Rogers Partnership, Foster and partners, Renzo Piano Building Workshop, ateliers Jean Nouvel , Dominique Perrault, Herman Hertzberger (zkratka HeHe by byla dobře použitelná pouze v Česku), atd.
03. Neméně populární je název složený z dvojice přímení vedoucích architektů (je však také výhodnější pro známější autory)
Herzog + de Meuron, Diller + Scofidio (nevím proč tak málo využívají potenciálu zkratky DISCO), Baumschlager + Eberle, Riegler + Riewe, Lacaton + Vassal, Claus en Kaan, Neutelings + Riedijk, Schneider a Schumacher (po překladu skvělá shoda dvojice: krejčí a švec) atd. V Česku toto označení často vytváří problémy s rozlišením kdo je architekt a kdo architekta. Velmi často jsou považovány ženy za muže (Burkhalter, Jakob, Gigon, Njiric, Umemoto, Lacaton). Někdy je tomu i obráceně (viz Andrea Deplazes). Zvláštním případem této kategorie je zdvojování, nebo dokonce ztrojování stejného jména (viz Njiric + Njiric, Diener a Diener – po překladu význam navíc, viz německy: Sluha a sluha, nebo Diener a sluha nebo Nielsen, Nielsen, Nielsen – později z praktických důvodů pozměněn na 3x Nielsen)
04. Pak tu máme název, který s autory nic společného nemá, někdy odkazuje na něco jiného a někdy taky vůbec ne.Snohetta (hora v Norsku), West 8, UN Studio (nikdy jsem nepochopil zda to má nějakou souvislost s OSN – anglicky UN), Future Systems, S333, Maxwan (název vypovídá o historii firmy. Jejich první zakázka, masterplan pro nové město o 30ti tisících obyvatelích, byla oparavdu max), NL architects (nenechává nikoho na pochybách, jaké národnosti jsou vedoucí kanceláře – většina zaměstnanců je však z Německa), Arquitectonica, COOP Himmelb(l)au (ta závorka u L, kterou začali hojně využívat až v průběhu 90. let, a která posunula nebeskou modř k nebeskému stavění tomu dodává trochu na zajímavosti, ale na přeřazení do jiné kategorie to nestačí), VMX, ACTAR, Asymptote, United Architects (konsorcium UN, RUR, FOA, Imaginary Forces, KKA, GLF celkem vtipně parodující filmovou společnost United Artists), Peripheriques, MECANOO (slavná dětská stavebnice, ta se však píše se dvěmi c a jedním o), PUSH.
05. Další variantou je zkratka, která něco vyjadřuje a v lepším případě má ještě vedlejší, často vtipný význam (ale zde nejspíš slučuji dvě kategorie)
OMA (hovorově babička, především však Office for Metropolitan Architecture, zároveň se hlásící k tradici sovětské avantgardy z roku 1928 – a jejího sdružení mladých architektů, neboli OMA. Koncem 90. let založil Koolhaas tzv. zrcadlo své slavné kanceláře – firmu AMO, která se věnuje především výzkumu a shromažďování dat. Pokud vím, AMO pro změnu neznamená vůbec nic.*), FOA (Název částečně připomínající OMA znamená jen Foreign Office Architects – neboli architekti ministerstva zahraničí. Název dokumentuje fakt, že se jedná o kancelář, kterou vede dvojice z Iránu a Španělska, svou první realizaci zhotovila v Japonsku a sídlo má v Londýně. Oba vedoucí předtím v OMA působili.), NOX (oxidy dusíku a bůhví co ještě), No.Mad (Eduardo Arroyo zde naznačuje svůj celoživotní cestovatelský postoj a zároveň sděluje, že není žádný blázen) FAT (Fashion Architecture Taste – zda architekti pracující v této kanceláři trpí problémem nadváhy, to netuším), SeArch (architektura i hledání v jednom slově), NO W HERE (nikde a zároveň právě teď a tady), SUPERSTUDIO (prostě super název), R&Sie (Vyslovujeme Er e Sy – což může znamenat buď vzduch a moře, nebo anglické slovo heresy – kacířství. Zároveň se v názvu skrývají jména počátky jmen obou partnerů a v němčině se nám sděluje, že se jedná o dvojici on a ona). Některé kanceláře postupně mění kategorie, viz transformace van Berkel + Bos na UN Studio, jasný přechod z třetí kategorie do čtvrté. V Česku se k podobnému kroku odhodlali architekti Smolík a Rychtařík (skvělá shoda jmen) změnou na poněkud fádní atelier Vyšehrad (atelier mají na Budějovické ulici).
A jaká je situace v Česku?Tristní. Máme tu hojně zastoupenu kategorii jedna: viz AP atelier (Ten pražský v názvu vyjadřuje jméno svého vedoucího. Proč se stejně jmenuje ústecký atelier architekta Havlíka to netuším. Že by Architektonicko – Projekční atelier?), HŠH, ADNS (se Š na konci by to bylo přesnější – i když teď už možná ne. DaM, ksa. (aspoň malá písmena a tečka na konci), RAW, SHS, CMC, atd.
Do kategorie 2 spadá: Ivan Kroupa, Roman Koucký, Markéta Cajthamlová, nebo Ladislav Lábus (i když za LaLá bych se přimlouval).
Kategorie 3: Burian + Křivinka, dříve Hrůša + Pelčák (který však emigroval názvem atelier Brno do čtyřky), Kuba + Pilař, Jiran + Kohout, či zdvojení a là Rudiš a Rudiš atd.
Čtyřka, neboli prosté zkratky a názvy: dnes již legendární SIAL, neboli poněkud komplikované Sdružení Inženýrů a Architektů Liberce, SIA (atelier vedený Radimem Kousalem a Václavem Králíčkem, jehož název znamená totéž, jen není v Liberci, ale v Praze) ADR a zkratka na kterou zatím přišel každý během minuty, i když příliš nevěřil, aneb Architektura Design a Realizace. Již zmíněné Brno, Vyšehrad, FACT nebo DUM (teda jestli to něco vtipného neznamená), NEW WORK (hojně omylem uváděný jako New York), OK PLAN (i když tohle trochu vtipné je, zvláště když to porovnáme s produkcí atelieru), D3A aneb změna z DA beze změny kategorie, atelier 8000 (jestli to nebyla první celoroční výplata), architekti 4A (pokud a nevyjadřuje spojku a čekání na něco, někoho, co, kdo, teprve přijde), LENNOX (fanklub Eurythmics?), VPŘED, ELLEMENT (to zdvojené el, které dává najevo, že se jedná o většinově dámskou společnost potěší), MIMOLIMIT, PROJEKTIL (pokud jejich kariéra bude mít rychlost neřízené střely, navrhuji přeřadit do pětky), poněkud účelový ZNAMENÍ ČTYŘ (mimochodem skvělá novela od Arthura Conana Doylea), 4DS (ani podobnost se slavným softwarem nepomůže).
Pětka a nejobtížněji obsaditelná kategorie. Určitě A69, aneb tzv. devětašedesátka (ročník narození tří vedoucích kanceláře + slavná sexuální pozice. Škoda, že tento potenciál zůstává poněkud nevyužit). Musím vyzdvihnout mladou začínající kancelář Sporadical (skvělý název, hlavně vzhledem ke způsobu dosavadního přežívání).
Naopak zde uvedu jinou začínající kancelář s jejím vlastním odůvodněním:
aX je zkratkou ateliér kratochvíl & šmídek [aks]. Dvě příjmení se dají shrnout do jediného písmene X [iks,ks]. V anglickém jazyce má podobnou výslovnost slovo sekyra [axe - ax]. Ne, že bychom pracovali na sekyru, ale dokážeme rozlousknout každý oříšek a rozseknout bájný Gordický uzel. Písmeno X se v anglickém jazyce používá k označení něčeho následujícího, nastupujícího - Next. Generation X. Architecture Next. Písmeno X je blízko konce abecedy, což je další paralela - architekti schopní obsáhnout celé spektrum od A po Z (v tomto případě jen do X - Z jako zahradní architekturu pro nás dělá brácha zahradník).Myslím, že budete souhlasit. Omlouvám se, tahle kancelář měla být ve čtyřce. A mimochodem, kdo dělá Ypsilon? Dejdar?
Určitě by sem měli patřit Olgoj Chorchoj (především kvůli výslovnosti v zahraničí [oldžojdžordžoj], spíše než kvůli příběhu s mongolským obřím červem) a hlavně pak Vlado Milunič se svou kanceláří Volné Myšlenky (vyjadřující zároveň vtipně monogram autora).Velmi mě zaujal název Kordovská nebo Kordovský (Jen by mě zajímalo zda první věta do telefonu: „Zde Kordovský nebo Kordovská“ poněkud nemate klienty.) Jaká je tedy budoucnost názvů českých kanceláří? Doufejme, že 5. kategorie bude postupně nabobtnávat na úkor ostatních, anebo se snad objeví kategorie další. Pár vlastních nápadů bych měl.
Nabízí se spousta vymezení vůči OMA, tedy kanceláři, která ve směru PR působení udává směr už dlouho. V Německu působí kancelář OSA (Office for Subversive Architecture). Špatný název určitě není OPA (neboli dědeček). Architektka Kristina Loskotová kdysi zmínila další možnosti: ORA (Office for Regional Architecture – jen bych tuto kancelář nedoporučoval založit třeba v Liberci, Litoměřicích, Litomyšli, nebo Lovosicích a po vzoru SIALU přidat začínající písmeno z názvu města do celkového názvu kanceláře), nebo ONA (vhodné pro začínající sólo architektky). Já doporučuji MAO (Malý architektonický office) a orientovat se na zemi s největším stavebním boomem současnosti.
Další možný název je třeba MINIMAX (Pro klienta: minimální náklady, maximální efekt. Pro členy ateliéru: minimum dřiny, maximální výdělky). Montypythonovské Pro prachy vše s. r. o. se nabízí úplně samo. Další varianty mi nabídl Lukáš Brom: Levou zadní s prstem v nose a. s. , nebo Akce v březnu schody zdarma architekti.
Když se podívám na současnou návštěvnost filmů v Česku, nemohu opomenout takový fenomén jako Snowboarďáci, a především pak Úžasňákovi. Jako vhodný se jeví i anglický název snímku – The Incredibles. Možná by se na toto téma mohla uspořádat nějaká architektonická soutěž.
Závěrem doplňuji pár informací, na které mě upozornili jiní.
Název DUM připomíná slovo dům, která zajímavě souzní se jménem vedoucího kanceláře, Marka CHALUPY. Taky se dá použít jako DUM Architekti, neboli DUMA. Tento název pak zase znalcům ruského jazyka připomíná kolik přemýšlení architekti projektům věnují (Jan Kadlas)
Jo, je to zajimavý. Mimochodem, ještě jedna známá trivialita: obrovskej boom "značek" (ve smyslu obchodním, či pop-nazvu hudebních kapel) mezi rakouskými arch. skupinami 90. let (non:conform, pool, artec, bkk-3, rataplan apod.) - fakt fenomén ... (říká Cyril Říha)
A co na to Lukáš Brom:
„Jo je to dobrý, ale nevidím žádnej rozdíl mezi názvama mimo cz a v cz ... všechny dost tupý většinou.“V Liberci,
26.11. 2004,
AG
* AMO / znamená Architecture, Media, Organisation
PS /
Tento text by 100% po pěti letech zasloužil aktualizaci, nechce se do toho někdo pustit? Třeba obsáhlým komentářem?
